Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Fakta jsou jen základem

Z rozhovoru Iva Budila o popularizaci pro rádio Leonardo
 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 811, 2007/12

Robert Tamchyna: Proč je popularizace vědy tak důležitá?

Ivo Budil: Když mám na tuto otázku odpovědět, vybaví se mi výrok zakladatele kybernetiky Norberta Wienera, který řekl, že „společenství trvá jen tak dlouho, dokud trvá vzájemná komunikace“, a že tedy věda může v pohodě fungovat jen tehdy, dokud existuje výměna informací mezi vědci a laiky.

R. T.: Pro koho popularizace je? Kdo je jejím příjemcem?

I. B.: Podle mě jde o to, aby lidé žijící v současné době nebyli odtrženi od společnosti ostatních. Novináře i vědce trápí různorodost publika, pro které se věda popularizuje. Jinak by se měla popularizovat např. elektronika biologům, jinak třeba nové fyzikální objevy lékárníkům. Další skupiny tvoří umělci, právníci, zemědělci… a měl by být zájem o vědu podněcován v dětech. Nevíme, kolik úrovní by měla mít např. popularizace vědy na internetu. Zatím vystačíme s různě zaměřenými televizními a rozhlasovými pořady, přílohami denního tisku a časopisy specializovanými na popularizaci vědy, jako je např. Vesmír.

R. T.: Co tedy v popularizaci vědy chybí?

I. B.: Vadí mi, že z popularizace vědy vymizelo pásmo. Listoval jsem článkem dr. Josefa Branžovského, mého šéfa. Rozebíral specifickou metodu popularizace vědy novináře éry předválečných Lidových novin a spisovatele prof. Františka Gela, který se proslavil jako zpravodaj z Norimberského procesu. Ten článek je nadepsán „Fakta jsou jen základem“. Cituji z něj: Je zásadní rozdíl mezi reportérem o světě vědy a popularizátorem vědy. I v těch dobách, kdy byla publicistika tohoto oboru v tisku ještě popelkou, měl rozhlas už tradici popularizace vědy na dobré úrovni. Měl však velmi málo skutečných reportáží ze světa vědy – ať už psaných nebo točených. Kde leží hranice mezi reportáží a prostou popularizací? Popularizátor – ať už vědec sám nebo redaktor – tlumočí hotové vědecké poznatky, převádí je do myšlenkového světa neodborníků, využívá přitom názorných osvojujících představ každodenního života, názorných modelů. Jeho umění je uměním zjednodušování, oprošťováním od složitého a uměním analogie. Obojí pokud možno bez vulgarizace. Popularizátorovi jde primárně o poznatek sám, a teprve druhotně o proces jeho zrodu nebo o jeho tvůrce. Popularizátor je objektivní, zajímají ho vztahy věcí, faktů, zákonitosti. Reportér v oblasti pop vědy je naproti tomu subjektivní: zajímá ho víc vědec produkující vědecké poznatky než věda o sobě. Zajímá ho proces lidského myšlení, mohutnost lidského génia. Zajímá ho osud objevu i objevitele, věčný souboj intelektu se starým myšlením ve stereotypech. Popularizace je publicistika žijící především ve světě poznatků, a tedy příbuzná vědě. Reportáž ze světa vědy je publicistika kotvící v subjektivním lidském světě, a tudíž příbuzná spíše světu umění, a to svým charakterem i postupy.

Pro tisk upravila redakce, celý rozhovor je ve formátu mp3 na adrese www.rozhlas.cz/praha/archiv/_zprava/391770.

IVO BUDIL (12. 5. 1933 – 24. 10. 2007):

v letech 1951–1955 studoval filozofii a historii na Filozoficko-historické fakultě UK. V letech 1955–1974 působil v Československém rozhlase v redakci vědy a techniky. V r. 1966 obdržel cenu ČSAV za popularizátorskou činnost ve vědě. V období normalizace se od roku 1974–1980 živil jako skladník a strojník. V letech 1980–1990 působil jako redaktor Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do rozhlasu a vedl redakci vědy a techniky. V roce 1992 převzal po Josefu Kleiblovi pořad Meteor. Na konci devadesátých let připravoval cykly Čeština kolem nás, Svět, věda a my a Křižovatky vědy. Od roku 2005 do své smrti působil jako externí redaktor Českého rozhlasu Leonardo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

redakce

Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21  Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21  Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné