Transplantace ledvin za peníze – legálně

Ve všech vyspělých zemích včetně EU a USA je ilegální za transplantát orgánu (ledviny, srdce, slinivky ad.) platit, a tedy i dárce odměňovat. V některých pákistánských vesnicích má ale velká část obyvatel jen jednu ledvinu. Zákony Indie, Pákistánu a jiných východních zemí darování orgánu živým dárcem za úplatu nezakazují. Lékaři vyškolení v USA založí ziskové nemocnice a ty přivábí ze zahraničí bohaté nemocné potřebující transplantaci, na niž by doma čekali mnoho let a třeba by se jí ani nedožili. Typická cena pro bohatého zahraničního příjemce je 13 000 dolarů, chudobní dárci z toho dostávají jen desetinu a zbytek získává nemocnice (a zprostředkovatel). Jde ovšem o moderní pracoviště vybavené podle západních norem, lékaři jsou odborně na výši a péče je kvalitní.

Celkově se takto na světě (včetně Číny, která nyní zpřísnila pravidla týkající se orgánů popravených osob) r. 2005 transplantovalo za úplatu 66 000 ledvin a stejně je to jen desetina počtu těch, kdo by transplantaci ledviny potřebovali. Komerční transplantace v Indii byly zavedeny před deseti lety a pomohly mnoha rodinám zbídačeným po vlně cunami. Je lepší prodat svou ledvinu než být donucen prodat svou dceru do sexuálního otroctví.

To nejpozoruhodnější nakonec: podle toho úvodníku v „The Lancet“ lze za „zlatý standard“ považovat poměry v Íránu. Dárci ledvin jsou dobře vyšetřeni, dostanou slušně zaplaceno a dostává se jim potom dobré zdravotní péče. S jednou ledvinou se běžně dá dožít normálního věku. Přitom každý, kdo k záchraně života ledvinu potřebuje, ji dostane – zadarmo a rychle. (The Lancet 369, 1901, 2007)