Podivné extrasolární planety

Ať odborníka či neodborníka, hvězdná obloha zaujme každého, i když astronom toho na ní díky dlouhodobému výzkumu vidí mnohem víc.

V letních měsících jsou nepřehlédnutelné tři hvězdy tvořící vrcholy Letního trojúhelníka, který není souhvězdím, ale jen skupinou tří výrazných hvězd ze tří různých souhvězdí (např. ani Velký vůz není souhvězdím, nýbrž skupinou nejjasnějších hvězd ve Velké medvědici). V Letním trojúhelníku a v jeho blízkosti se nachází několik zajímavých objektů: pozorovatelsky vděčná hvězda Albireo, mlhovina Řasy, pás Mléčné dráhy, který trojúhelníkem prochází, aj. Rád bych ale zmínil okem neviditelnou hvězdu HD 185269 ze souhvězdí Labutě (jejíž nejjasnější hvězda Deneb tvoří jeden z vrcholů Letního trojúhelníka). Kolem hvězdy HD 185269 totiž obíhá „podivná“ planeta, která má hmotnost podobnou jako Jupiter, ovšem oběžná doba planety činí necelých sedm dnů, i když je od své mateřské hvězdy asi pětkrát dále než Merkur od Slunce. Planeta má velmi výstřednou dráhu, dokonce výstřednější než Pluto, což je zvláštní, neboť vzhledem k silnému slapovému působení by měla obíhat po dráze téměř kruhové. John A. Johnson a jeho tým uvádějí, že jde o třetího známého horkého exojupitera s tak velkou výstředností dráhy. ¹⁾ V té souvislosti bych neměl opomenout hvězdu Vegu ze souhvězdí Lyry (další vrchol Letního trojúhelníka), kolem níž byl také pozorován rozsáhlý planetární disk.

Podzimní obloze kraluje souhvězdí Pegasa a Andromedy. V Pegasovi se nachází nenápadná hvězda podobná Slunci, která se jmenuje 51 Pegasi. Kolem ní v těsné blízkosti obíhá planeta Jupiterova typu (viz J. Grygar, Vesmír 75, 493, 1996/9). Jde přitom o vůbec první objevenou exoplanetu z dnes více než dvou set známých (exoplanety jsou planety obíhající kolem vzdálených hvězd).

Podzimní a zimní oblohu zdobí souhvězdí Blíženců, v němž jsou nejjasnější hvězdy Castor a Pollux. Ty můžeme pozorovat i z přesvětlených měst. Nedávno objevily dvě nezávislé skupiny astronomů Polluxovu exoplanetu, která má hmotnost asi 2,9 hmotnosti Jupitera a kolem Polluxe oběhne po téměř kruhové dráze jednou za 590 pozemských dnů. Do rodiny exoplanet tak přibyla další, která navíc obíhá kolem všeobecně známé hvězdy.

Na několika případech jsem chtěl ukázat, že díky znalostem o vesmíru můžeme na hvězdné obloze „vidět“ víc než jen pár světlých bodů.