Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Podivné extrasolární planety

 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 8, 2007/1

Ať odborníka či neodborníka, hvězdná obloha zaujme každého, i když astronom toho na ní díky dlouhodobému výzkumu vidí mnohem víc.

V letních měsících jsou nepřehlédnutelné tři hvězdy tvořící vrcholy Letního trojúhelníka, který není souhvězdím, ale jen skupinou tří výrazných hvězd ze tří různých souhvězdí (např. ani Velký vůz není souhvězdím, nýbrž skupinou nejjasnějších hvězd ve Velké medvědici). V Letním trojúhelníku a v jeho blízkosti se nachází několik zajímavých objektů: pozorovatelsky vděčná hvězda Albireo, mlhovina Řasy, pás Mléčné dráhy, který trojúhelníkem prochází, aj. Rád bych ale zmínil okem neviditelnou hvězdu HD 185269 ze souhvězdí Labutě (jejíž nejjasnější hvězda Deneb tvoří jeden z vrcholů Letního trojúhelníka). Kolem hvězdy HD 185269 totiž obíhá „podivná“ planeta, která má hmotnost podobnou jako Jupiter, ovšem oběžná doba planety činí necelých sedm dnů, i když je od své mateřské hvězdy asi pětkrát dále než Merkur od Slunce. Planeta má velmi výstřednou dráhu, dokonce výstřednější než Pluto, což je zvláštní, neboť vzhledem k silnému slapovému působení by měla obíhat po dráze téměř kruhové. John A. Johnson a jeho tým uvádějí, že jde o třetího známého horkého exojupitera s tak velkou výstředností dráhy. 1) V té souvislosti bych neměl opomenout hvězdu Vegu ze souhvězdí Lyry (další vrchol Letního trojúhelníka), kolem níž byl také pozorován rozsáhlý planetární disk.

Podzimní obloze kraluje souhvězdí Pegasa a Andromedy. V Pegasovi se nachází nenápadná hvězda podobná Slunci, která se jmenuje 51 Pegasi. Kolem ní v těsné blízkosti obíhá planeta Jupiterova typu (viz J. Grygar, Vesmír 75, 493, 1996/9). Jde přitom o vůbec první objevenou exoplanetu z dnes více než dvou set známých (exoplanety jsou planety obíhající kolem vzdálených hvězd).

Podzimní a zimní oblohu zdobí souhvězdí Blíženců, v němž jsou nejjasnější hvězdy Castor a Pollux. Ty můžeme pozorovat i z přesvětlených měst. Nedávno objevily dvě nezávislé skupiny astronomů Polluxovu exoplanetu, která má hmotnost asi 2,9 hmotnosti Jupitera a kolem Polluxe oběhne po téměř kruhové dráze jednou za 590 pozemských dnů. Do rodiny exoplanet tak přibyla další, která navíc obíhá kolem všeobecně známé hvězdy.

Na několika případech jsem chtěl ukázat, že díky znalostem o vesmíru můžeme na hvězdné obloze „vidět“ víc než jen pár světlých bodů.

Poznámky

1) Druhý z těchto tří známých případů excentrických exojupiterů je objekt na pomezí planety a hnědého trpaslíka (hnědý trpaslík je hvězda s hmotností řádově desítek hmotností Jupitera a s nízkou teplotou ~ 2500 K ).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Štěpán Ledvinka

Mgr. Štěpán Ledvinka, Ph.D., (*1974) studoval fyziku a astrofyziku na Přírodovědecké fakultě MU. V nakladatelství Didaktis má na starosti tvorbu učebnic matematiky a fyziky.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné