Není tahr jako tahr

Hledání příbuzenských vztahů koz a ovcí (řekněme v rámci tribu Caprini či podčeledi Caprinae) dlouhodobě vyčerpává řadu savčích systematiků. Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že rozeznat ovci od kozy nemůže být žádný problém, opak je pravdou. Především druhy, jako jsou tahr, paovce, takin, goral, serau, sajga ad., nám zdánlivě zřetelnou hranici mezi ovcemi a kozami úspěšně rozostřují. Naštěstí nám v poslední době v této komplikované situaci stále více pomáhají molekulární analýzy, mnohdy dokonce s velice překvapivými závěry. Jeden z nich se týká tahrů, kteří se asi nejvíce podobají hnědé koze s krční hřívou a kratšími robustnějšími rohy (ale na druhou stranu nemají třeba kozí bradku). Tradičně se rozlišují tři velice ohrožené druhy s nespojitým areálem – v horách jihovýchodní části Arabského poloostrova se vyskytuje tahr arabský (Hemitragus jayakari), tahr himálajský (H. jemlahicus) žije v Himálaji a tahr jihoindický (H. hylocrius) obývá několik posledních lokalit jižní Indie. Přes určité dílčí rozdíly se zoologové shodli na tom, že tito tahři jsou si příbuzní, a jejich geografické rozšíření inspirovalo k vytváření zajímavých hypotéz o jejich geografických vazbách. Nyní je ale vše jinak. Molekulární analýzy několika mitochondriálních a jaderných genů jednoznačně ukázaly, že tahři si vzájemně příbuzní nejsou, protože tahr himálajský má nejblíže ke kozám (rod Capra), tahr jihoindický k ovcím (rod Ovis) a tahr arabský je blízkým příbuzným paovce hřivnaté (Ammotragus lervia). Autoři dokonce navrhují pro tahra arabského nový rod Arabitragus a pro tahra jihoindického rod Nilgiritragus. Tyto překvapivé, až šokující vztahy ale zřejmě podporují také dílčí morfologické, karyologické a ekologické charakteristiky těchto druhů. Nová nepříbuznost tahrů nám tak pěkně ilustruje, že systematika koz a ovcí rozhodně není procházka růžovou zahradou. (Molecular Phylogenetics and Evolution 36, 154–168, 2005)