Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Tiktaalik – ani ploutev, ani noha

 |  15. 6. 2006
 |  Vesmír 85, 322, 2006/6

Evolučně velice důležitá přeměna lalokoploutvých ryb ve čtvernožce (v té době obojživelníky) pro nás zůstává ještě v některých směrech neznámou. Hlavní příčinou naší neznalosti je nedostatek fosilií, které by nám dokumentovaly podrobnou evoluční posloupnost podstatných morfologických změn. V druhé polovině 20. století bylo objeveno několik kompletních fosilií jednak lalokoploutvých ryb s pokročilými znaky (např. EusthenopteronPanderichthys), jednak obojživelníků se znaky primitivními (např. IchthyostegaAcanthostega). Nálezy nám napověděly aspoň základní rysy, v nichž pravděpodobně k přechodu na souš došlo. Teď nám do této mozaiky přibyl další člen – Tiktaalik roseae – přechodný článek ze svrchního devonu severní Kanady. Zaplnil prázdné místo tak dokonale, že nyní můžeme mnohé evoluční změny pozorovat téměř krok za krokem. Čím je živočich pokládaný za sesterský taxon všech ostatních čtvernožců zajímavý pro nás? Měl sice šupiny, ploutevní paprsky na končetinách, spodní čelist a patrové kosti jako lalokoploutvá ryba, ale také měl již zkrácenou lebku, pozměněnou ušní oblast, a hlavně pohyblivý krk a funkční zápěstní kloub u přední ploutve. Z charakteru geologických vrstev vyplývá, že obýval mělké, pomalu tekoucí vodní toky v tropických či subtropických podmínkách tehdejší Euroameriky, kde se jeho velice ohebná přední ploutev-noha mohla pohybově patřičně uplatnit. Tiktaalik již také zřejmě dýchal vzdušný kyslík, což dokazuje například ztráta lebečních skřelových kostí. Tato redukce navíc umožnila oddělení lopatkového pletence od lebky, čímž vznikla nejen pohyblivá krční oblast, ale také mnohem pohyblivější přední končetina. Pro dokreslení tiktaalikova vzhledu můžeme dodat, že jeho široká lebka měla délku asi 20–30 cm a jeho tělo bylo horizontálně zploštělé. (Nature 440, 757–771, 2006)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.