Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Zářivá lákadla pro organizmy

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 257, 2006/5

Jen postupně vědci odhalují, které druhy elektromagnetického záření přitahují různé živočichy. Na Univerzitě v Murcii (v jihovýchodním Španělsku) nedávno zjistila biochemička a molekulární bioložka Josefa Erbanová se spolupracovníky, že fluorescence některých látek v korunních plátcích láká hmyz i další opylovače. Z květů nocenky jalapovité (Mirabilis jalapa) izolovala řadu derivátů betaxanthinu a betaninu. Zelenou fluorescenci betaxanthinů totiž silně absorbuje betanin a kombinace těchto dvou typů látek v květech zřejmě určuje výslednou fluorescenci excitovanou zářením v oblasti 450–490 nm. Výsledky pokusů naznačují, jak žluté a červené květy nocenky vidí nejen hmyz, ale i lidé (žluté betaxanthiny svou výraznou světlezelenou fluorescencí přispívají k jasnosti žlutého zbarvení). V oblastech, kde převládají betaniny, se zase zvýrazňuje oranžové a červené zbarvení květů, kdežto světlezelená fluorescence není patrná. Ostrůvky obsahující betanin pak dávají květním plátkům skvrnitý fluorescenční vzhled, a právě zelená fluorescence je přitažlivá pro některý hmyz a také pro netopýry, jejichž vidění je na zelenou oblast spektra citlivé.

Také ultrafialové záření přitahuje některé druhy hmyzu. Australští vědci to chtějí využít v boji s přemnoženou ropuchou obrovskou (Bufo marinus). Tu nerozvážně dovezli do Austrálie r. 1935 ve víře, že žába vyhubí hmyz, který napadá plantáže cukrové třtiny. Ukázalo se ale, že tato myšlenka byla scestná: Populace hmyzu se zmenšila jen nepatrně, zato ropuchy se rozmnožovaly závratnou rychlostí, až se staly metlou ohrožující ekologickou rovnováhu. V žlázách na zádech totiž mají jed, kterým úspěšně hubí své nepřátele, jako jsou různí ptáci a ryby, ale i krokodýlové nebo hadi. Proto šíření této cizí ropuchy neregulují žádní místní dravci. Australští vědci dlouho hledali způsob jak humánně tyto ropuchy chytat. S červeným ani s modrým zářením úspěch neměli, ale pak zjistili, že ultrafialové záření přitahuje houfy hmyzu, který ropuchám chutná. Stačí dát do pastí ultrafialové lampy, pochytat hmyz, a na něj pak chytit ropuchy. O tom, zda je humánní i jejich konec, se článek nezmiňuje. (Biophotonics International 12, 86–87, 2005/11; Photonics Spectra 39, 166, 2005/11)

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné