Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Lose, proč máš tak velký čumák?

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 258, 2006/5

Los je na pohled asi nejbizarnější příslušník jelenovitých. Má velké tělo na dlouhých nohách a hlavu s rozložitými lopatovitými parohy a zvětšeným, jaksi převislým čumákem. Jeho funkce dosud není úplně jasná, a proto jej nyní odborníci podrobili detailnímu morfologickému studiu a výsledky porovnali s dosavadními hypotézami.

Výzkum podle očekávání ukázal, že je losí čumák odvozený orgán. Patří k němu zvětšené, velice pohyblivé nozdry, které směřují do stran. Téměř chybí rhinarium (vlhké zakončení čenichu, které najdeme třeba u psa). Nosní linie je vyztužena dlouhou klenutou chrupavkou. Badatelé se domnívají, že losí čumák má více funkcí. Jedni tvrdí, že zvětšená nosní dutina losům umožňuje lépe hospodařit s vodou a teplem. U řady kopytníků (například u přímorožců) je známo, že vzduch v nozdrách zabraňuje prostřednictvím sítě chladnějších a teplejších cév přehřátí mozku i při mimořádné zátěži. Něco podobného se hledalo u losa, výzkum ale neprokázal ani zvýšené prokrvení nosní dutiny, ani zvýšený povrch pro výměnu tepla. Navíc asi los takový mechanizmus příliš nepotřebuje, volí možnosti útěku spíše v členitém terénu, kde díky svým dlouhým nohám pronásledovatele setřese. Uvažovalo se také, jestli není losí čumák odrazem výběrové pastvy, ale zjistilo se, že není citlivější než u jiných jelenovitých, snad jen o něco pohyblivější. Řada odborníků uvádí, že los má výborný čich, využívá jej například pro dálkovou komunikaci při synchronizaci páření. Čumák má výrazně přepažený, a tak je čichový podnět vyhodnocován dvakrát, čímž se informace zpřesňuje. Badatelé vidí za vzhledem losího čumáku především výhody pro lepší zpracování pachových signálů a také pro vyhledávání a spásání vodních rostlin, které jsou pro losy zdrojem minerálních látek. Další otázky teprve na odpověď čekají. (J. Zool. Lond. 262, 339–360, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné