Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Kouzelné kukátko?

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 246, 2006/5

Spitzer je jednou z velkých kosmických laboratoří, které vypustila NASA. Jméno po astrofyzikovi Lymanovi Spitzerovi ml. (26. 6. 1914 – 31. 3. 1997) nedostala hned při vypuštění 25. srpna 2003, ale až 18. prosince 2003, když byly úspěšně prověřeny plánované funkce. Na rozdíl od předchozích kosmických laboratoří neobíhá kolem Země, ale sleduje Zemi kolem Slunce (a za rok se od Země vzdaluje asi o 0,1 AU). To proto, aby její citlivé přístroje nebyly zahlceny šumem infračerveného záření Země. Jejím úkolem je sledovat oblohu v infračervené oblasti (3–180 µm; viditelné světlo má vlnové délky zhruba 0,4–0,8 µm). Infračervené detektory jsou chlazeny na teplotu 5,5 K.

Málokterý vědec má za sebou tak rozmanitou a úspěšnou kariéru jako Lyman Spitzer ml. Absolvoval na Yaleově univerzitě, doktorát získal na Princetonské univerzitě pod vedením slavného astronoma H. N. Russela. Za druhé světové války pracoval v týmu, který se zabýval šířením zvuku ve vodě a který vedl k vývoji sonaru. Po válce se vrátil na Yaleovu univerzitu. Roku 1946, 10 let před vypuštěním prvního satelitu, navrhl vybudovat astronomickou observatoř mimo zemskou atmosféru.

V prorocké práci Astronomical Advantages of an Extra-Terrestrial Observatory podrobně popsal výhody, které observatoř umístěná mimo zemskou atmosféru bude mít. Na vizionáře věda věru chudá není, avšak vizionáři, kteří mají „sitzfleisch“, již tak četní nejsou. Lyman Spitzer byl nejen talentovaný, ale také neuvěřitelně disciplinovaný a pracovitý. Přispěl do tak rozmanitých oblastí, jakými jsou dynamika hvězd, fyzika plazmatu, termojaderná syntéza a kosmická astronomie. Ve věku 33 let převzal po H. N. Russelovi oddělení astrofyzikálních věd v Princetonu.

Spitzer se nevěnoval pouze astrofyzice, také silně loboval pro vědecké projekty v Kongresu Spojených států. Mnoho úsilí věnoval projektu kosmického teleskopu. Přesvědčovat musel nejen kongresmany, ale také ostatní vědce, kteří se obávali, že kosmický teleskop odčerpá podporu pozemské astronomii. V šedesátých letech začala být myšlenka velkého kosmického teleskopu velmi aktuální, a tak r. 1965 vznikla skupina, která měla za úkol vypracovat představy o kosmické observatoři. A první z kosmických observatoří – Orbiting Astronomical Laboratory – byla vypuštěna již roku 1968.

I když se v pocitu, že by na jejich obor mělo být podstatně více peněz, neliší astronomové od ostatních vědců, díky observatořím, jako je Spitzer, rozhodně netrpí nedostatkem dat. A že netrpělivě kladou další otázky? Kdo by nebyl zvědavý?

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné