Kouzelné kukátko?

Spitzer je jednou z velkých kosmických laboratoří, které vypustila NASA. Jméno po astrofyzikovi Lymanovi Spitzerovi ml. (26. 6. 1914 – 31. 3. 1997) nedostala hned při vypuštění 25. srpna 2003, ale až 18. prosince 2003, když byly úspěšně prověřeny plánované funkce. Na rozdíl od předchozích kosmických laboratoří neobíhá kolem Země, ale sleduje Zemi kolem Slunce (a za rok se od Země vzdaluje asi o 0,1 AU). To proto, aby její citlivé přístroje nebyly zahlceny šumem infračerveného záření Země. Jejím úkolem je sledovat oblohu v infračervené oblasti (3–180 µm; viditelné světlo má vlnové délky zhruba 0,4–0,8 µm). Infračervené detektory jsou chlazeny na teplotu 5,5 K.

Málokterý vědec má za sebou tak rozmanitou a úspěšnou kariéru jako Lyman Spitzer ml. Absolvoval na Yaleově univerzitě, doktorát získal na Princetonské univerzitě pod vedením slavného astronoma H. N. Russela. Za druhé světové války pracoval v týmu, který se zabýval šířením zvuku ve vodě a který vedl k vývoji sonaru. Po válce se vrátil na Yaleovu univerzitu. Roku 1946, 10 let před vypuštěním prvního satelitu, navrhl vybudovat astronomickou observatoř mimo zemskou atmosféru.

V prorocké práci Astronomical Advantages of an Extra-Terrestrial Observatory podrobně popsal výhody, které observatoř umístěná mimo zemskou atmosféru bude mít. Na vizionáře věda věru chudá není, avšak vizionáři, kteří mají „sitzfleisch“, již tak četní nejsou. Lyman Spitzer byl nejen talentovaný, ale také neuvěřitelně disciplinovaný a pracovitý. Přispěl do tak rozmanitých oblastí, jakými jsou dynamika hvězd, fyzika plazmatu, termojaderná syntéza a kosmická astronomie. Ve věku 33 let převzal po H. N. Russelovi oddělení astrofyzikálních věd v Princetonu.

Spitzer se nevěnoval pouze astrofyzice, také silně loboval pro vědecké projekty v Kongresu Spojených států. Mnoho úsilí věnoval projektu kosmického teleskopu. Přesvědčovat musel nejen kongresmany, ale také ostatní vědce, kteří se obávali, že kosmický teleskop odčerpá podporu pozemské astronomii. V šedesátých letech začala být myšlenka velkého kosmického teleskopu velmi aktuální, a tak r. 1965 vznikla skupina, která měla za úkol vypracovat představy o kosmické observatoři. A první z kosmických observatoří – Orbiting Astronomical Laboratory – byla vypuštěna již roku 1968.

I když se v pocitu, že by na jejich obor mělo být podstatně více peněz, neliší astronomové od ostatních vědců, díky observatořím, jako je Spitzer, rozhodně netrpí nedostatkem dat. A že netrpělivě kladou další otázky? Kdo by nebyl zvědavý?