Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kouzelné kukátko?

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 246, 2006/5

Spitzer je jednou z velkých kosmických laboratoří, které vypustila NASA. Jméno po astrofyzikovi Lymanovi Spitzerovi ml. (26. 6. 1914 – 31. 3. 1997) nedostala hned při vypuštění 25. srpna 2003, ale až 18. prosince 2003, když byly úspěšně prověřeny plánované funkce. Na rozdíl od předchozích kosmických laboratoří neobíhá kolem Země, ale sleduje Zemi kolem Slunce (a za rok se od Země vzdaluje asi o 0,1 AU). To proto, aby její citlivé přístroje nebyly zahlceny šumem infračerveného záření Země. Jejím úkolem je sledovat oblohu v infračervené oblasti (3–180 µm; viditelné světlo má vlnové délky zhruba 0,4–0,8 µm). Infračervené detektory jsou chlazeny na teplotu 5,5 K.

Málokterý vědec má za sebou tak rozmanitou a úspěšnou kariéru jako Lyman Spitzer ml. Absolvoval na Yaleově univerzitě, doktorát získal na Princetonské univerzitě pod vedením slavného astronoma H. N. Russela. Za druhé světové války pracoval v týmu, který se zabýval šířením zvuku ve vodě a který vedl k vývoji sonaru. Po válce se vrátil na Yaleovu univerzitu. Roku 1946, 10 let před vypuštěním prvního satelitu, navrhl vybudovat astronomickou observatoř mimo zemskou atmosféru.

V prorocké práci Astronomical Advantages of an Extra-Terrestrial Observatory podrobně popsal výhody, které observatoř umístěná mimo zemskou atmosféru bude mít. Na vizionáře věda věru chudá není, avšak vizionáři, kteří mají „sitzfleisch“, již tak četní nejsou. Lyman Spitzer byl nejen talentovaný, ale také neuvěřitelně disciplinovaný a pracovitý. Přispěl do tak rozmanitých oblastí, jakými jsou dynamika hvězd, fyzika plazmatu, termojaderná syntéza a kosmická astronomie. Ve věku 33 let převzal po H. N. Russelovi oddělení astrofyzikálních věd v Princetonu.

Spitzer se nevěnoval pouze astrofyzice, také silně loboval pro vědecké projekty v Kongresu Spojených států. Mnoho úsilí věnoval projektu kosmického teleskopu. Přesvědčovat musel nejen kongresmany, ale také ostatní vědce, kteří se obávali, že kosmický teleskop odčerpá podporu pozemské astronomii. V šedesátých letech začala být myšlenka velkého kosmického teleskopu velmi aktuální, a tak r. 1965 vznikla skupina, která měla za úkol vypracovat představy o kosmické observatoři. A první z kosmických observatoří – Orbiting Astronomical Laboratory – byla vypuštěna již roku 1968.

I když se v pocitu, že by na jejich obor mělo být podstatně více peněz, neliší astronomové od ostatních vědců, díky observatořím, jako je Spitzer, rozhodně netrpí nedostatkem dat. A že netrpělivě kladou další otázky? Kdo by nebyl zvědavý?

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné