Rypoší sex zárukou dlouhého žití

Dlouholetá badatelská zkušenost praví, že sexuální život není zadarmo. Pro jedince spousty druhů, u nichž se to studovalo, je obvykle sex biologicky nákladný. Prostě dřina. Ten, kdo víc sexuje, na to zhusta doplatí a žije kratší dobu.

P. Damman a H. Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu poskládali z vícero experimentů a chovů v období 1984–2005 data o sexuálním životě rypošů Cryptomys anselli. Překvapivě zjistili, že téhle podzemní potvůrce z jihovýchodní Afriky sex naopak velmi svědčí a že sexující jedinci žijí statisticky přesvědčivě déle než ti bez sexu.

Rypoše Cryptomys anselli najdete převážně v podzemí pouště Kalahari čili na pomezí Botswany, Namibie a Jihoafrické republiky. Jsou to víceméně slepí hlodavci a stejně jako jejich slavnější příbuzný rypoš lysý (Heterocephalus glaber) se vyznačují eusociálním stylem života (viz Vesmír 76, 376, 1997/7). Eusocialita je pro savce docela podivná záliba. Žijí asi v dvacetičlenných rodinných skupinách, kterým vládne rozmnožující se pár. Potomci obvykle zůstanou s rodiči jako pomocníci, většinou na celý život. Kopou chodby, opatřují potravu, vychovávají mladé a při tom všem vzorně sexuálně abstinují. Množící se pár si naopak nekompromisně užívá sex během celého roku.

Porovnání délky života sexuálně aktivních a neaktivních rypošů ukázalo, že ti, kteří měli bohatý sexuální život, žili výjimečně dlouho, v průměru dvakrát déle než abstinující rypoši. Dva sexuálně žijící rypoší samci se dožili téměř dvaceti let. Nejstarší sexuálně aktivní samice v průběhu studie dosud žila a bylo jí téměř 15 let. Naproti tomu sexuálně abstinující rypoši umírali vesměs před ukončením 8. roku života, a to bez ohledu na pohlaví. Badatelé rovněž přesvědčivě dokládají, že nejde o nějaké vnitřní biologické kvality, sociální postavení nebo pracovní vytížení jednotlivých zvířat. Stěžejní roli hraje opravdu sex.

Nový objev docela převrací naše dosavadní vnímání vztahu stárnutí a sexu. Je klidně možné, že stejně dobře snášejí sex minimálně i další druhy rypošů. Zároveň bude úžasně zajímavé zjistit, jak to celé funguje na úrovni metabolizmu. Výzkum se právě rozjíždí. Autoři dodávají, že rypoši už teď představují pozoruhodný model studia stárnutí, kdy se jedinci téhož druhu neliší geny ani prostředím, ale pouze a jenom sexem. (Current Biology 16, R117–R118, 2006)