Mizejí ptáci s malým mozkem?

Polních ptáků v Evropě ubývá především vinou intenzifikace zemědělství. Nejlépe je tento trend doložen z Velké Británie, kde byl analyzován vývoj početnosti 40 druhů pro období 1968–1995. Nepříznivě působí na polní ptáky více okolností. V zimě neseženou potravu, protože sklady obilí jsou dnes důkladně zajišťovány. Rozorávají se okrajové části polí či mezí, a proto ubývá hnízdních příležitostí. Vzrůstá riziko napadení dravci a šelmami, neboť mnozí z nich se přestali bát člověka a přicházejí do jeho blízkosti. Dosud však nebylo úplně jasné, jaké druhové vlastnosti vystavují své nositele nebezpečí, že početnost jejich populací klesne. Nedávno se ukázalo, že nejvíce ohroženy jsou druhy, které využívají nejméně obvyklé prostředí. Přestože by specializace nároků na prostředí mohla být stejně dobře důsledkem úbytku početnosti daného druhu jako jeho příčinou, je pravděpodobnější druhá možnost – druhy ubývají bez ohledu na to, zda jsou běžné nebo vzácné. Další znak, který s vývojem početnosti, resp. náchylností na změny v krajině, úzce souvisí, je velikost mozku. Druhy s větším mozkem se zřejmě dovedou lépe vypořádat se zhoršováním prostředí, a proto jejich početnost tolik neklesá. Podle všeho zřejmě nerozhoduje velikost celého mozku, ale spíše rozměry jeho koncových částí. Vše nasvědčuje tomu, že – podobně jako při úspěšnosti osidlování nových oblastí – druhy s vyvinutějšími „duševními schopnostmi“ jsou na tom lépe než druhy „hloupé“. (Proceedings of the Royal Society of London B 272, 2305–2311, 2005)