Lovci zakopaných pokladů

Astronomie a astrofyzika nepochybně vstupují do období velké proměny představ o vesmíru. Nové dalekohledy na zemském povrchu a přístroje na sondách v kosmu zprostředkují zcela nový pohled do zákoutí, kam doposud nebylo možno dohlédnout. V hlubinách a hustých místech molekulárních mezihvězdných oblaků bude možno spatřit proces tvorby hvězd a planetárních soustav, objevovat planety v blízkosti hvězd a zkoumat, zda jsou podobné Zemi. Patrně také bude možno ve spektrech planet v okolí blízkých hvězd zjistit případné projevy života.

Další oblastí je vzdálený vesmír. Vznik a vývoj galaxií, za jakých okolností se utvářely jejich centrální oblasti a obří černé díry, které tam dnes pozorujeme, jak vývoj souvisí s projevy galaktické aktivity, ať už jde o kvazary nebo o aktivní galaktická jádra, a jaká je souvislost s bouřlivou tvorbou hvězd. Tato témata se dnes dostávají do souvislosti s vývojem vesmíru jako celku, tj. s kosmologií.

Po rekombinaci, kdy průměrná teplota vesmíru klesla pod hodnotu odpovídající ionizaci neutrálního vodíkového atomu, se počaly tvořit první hvězdy. Tyto doposud nezpozorované objekty opět ionizovaly podstatné části vesmíru a byly příčinou pozdního oteplení, které poněkud oddálilo tvorbu soustav, jež se po řadě dalších proměn během následujích gigalet přetvořily do dnešních galaxií.

To jsou témata pro zařízení, která plánuje Evropa ve spolupráci s dalšími státy. Na této cestě, jež zcela nepochybně vyžaduje globální kooperaci, se však setkáváme s novými, doposud nevyřešenými problémy. Množství údajů z nových dalekohledů a vesmírných přístrojů totiž překračuje doposud běžné objemy. Nové přístroje budou chrlit terabajty dat, která bude nutno zpracovávat a také interpretovat, abychom mohli klást přístrojům smysluplné otázky. Podobný problém však nemá pouze astrofyzika: již před několika lety vznikl v jaderné fyzice, kde dektory v urychlovačích rovněž produkují velké objemy dat.

Řešení je snad v dohlednu: jeho astronomická verze se nazývá Astrofyzikální virtuální observatoř (AVO); má zprostředkovat přístup do datových center, kde bude možno velké datové soubory ve standardizované podobě nejen ukládat, ale i vyhledávat, zpracovávat a konfrontovat s teoriemi. Projekt AVO úzce souvisí s programem GRID, který se v jaderné fyzice snaží vyřešit podobnou otázku: jak na to v situaci, kdy je vědec zaplaven přívalem údajů z nových, vysoce přesných detektorů.