Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Lovci zakopaných pokladů

 |  13. 4. 2006
 |  Vesmír 85, 187, 2006/4

Astronomie a astrofyzika nepochybně vstupují do období velké proměny představ o vesmíru. Nové dalekohledy na zemském povrchu a přístroje na sondách v kosmu zprostředkují zcela nový pohled do zákoutí, kam doposud nebylo možno dohlédnout. V hlubinách a hustých místech molekulárních mezihvězdných oblaků bude možno spatřit proces tvorby hvězd a planetárních soustav, objevovat planety v blízkosti hvězd a zkoumat, zda jsou podobné Zemi. Patrně také bude možno ve spektrech planet v okolí blízkých hvězd zjistit případné projevy života.

Další oblastí je vzdálený vesmír. Vznik a vývoj galaxií, za jakých okolností se utvářely jejich centrální oblasti a obří černé díry, které tam dnes pozorujeme, jak vývoj souvisí s projevy galaktické aktivity, ať už jde o kvazary nebo o aktivní galaktická jádra, a jaká je souvislost s bouřlivou tvorbou hvězd. Tato témata se dnes dostávají do souvislosti s vývojem vesmíru jako celku, tj. s kosmologií.

Po rekombinaci, kdy průměrná teplota vesmíru klesla pod hodnotu odpovídající ionizaci neutrálního vodíkového atomu, se počaly tvořit první hvězdy. Tyto doposud nezpozorované objekty opět ionizovaly podstatné části vesmíru a byly příčinou pozdního oteplení, které poněkud oddálilo tvorbu soustav, jež se po řadě dalších proměn během následujích gigalet přetvořily do dnešních galaxií.

To jsou témata pro zařízení, která plánuje Evropa ve spolupráci s dalšími státy. Na této cestě, jež zcela nepochybně vyžaduje globální kooperaci, se však setkáváme s novými, doposud nevyřešenými problémy. Množství údajů z nových dalekohledů a vesmírných přístrojů totiž překračuje doposud běžné objemy. Nové přístroje budou chrlit terabajty dat, která bude nutno zpracovávat a také interpretovat, abychom mohli klást přístrojům smysluplné otázky. Podobný problém však nemá pouze astrofyzika: již před několika lety vznikl v jaderné fyzice, kde dektory v urychlovačích rovněž produkují velké objemy dat.

Řešení je snad v dohlednu: jeho astronomická verze se nazývá Astrofyzikální virtuální observatoř (AVO); má zprostředkovat přístup do datových center, kde bude možno velké datové soubory ve standardizované podobě nejen ukládat, ale i vyhledávat, zpracovávat a konfrontovat s teoriemi. Projekt AVO úzce souvisí s programem GRID, který se v jaderné fyzice snaží vyřešit podobnou otázku: jak na to v situaci, kdy je vědec zaplaven přívalem údajů z nových, vysoce přesných detektorů.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Jan Palouš

Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., (* 1949) vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i., vede oddělení galaxií a planetárních soustav a zabývá se vývojem galaxií, tvorbou hvězd a mezihvězdnou hmotou. Od roku 2001 je členem redakční rady Vesmíru.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné