Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Lovci zakopaných pokladů

 |  13. 4. 2006
 |  Vesmír 85, 187, 2006/4

Astronomie a astrofyzika nepochybně vstupují do období velké proměny představ o vesmíru. Nové dalekohledy na zemském povrchu a přístroje na sondách v kosmu zprostředkují zcela nový pohled do zákoutí, kam doposud nebylo možno dohlédnout. V hlubinách a hustých místech molekulárních mezihvězdných oblaků bude možno spatřit proces tvorby hvězd a planetárních soustav, objevovat planety v blízkosti hvězd a zkoumat, zda jsou podobné Zemi. Patrně také bude možno ve spektrech planet v okolí blízkých hvězd zjistit případné projevy života.

Další oblastí je vzdálený vesmír. Vznik a vývoj galaxií, za jakých okolností se utvářely jejich centrální oblasti a obří černé díry, které tam dnes pozorujeme, jak vývoj souvisí s projevy galaktické aktivity, ať už jde o kvazary nebo o aktivní galaktická jádra, a jaká je souvislost s bouřlivou tvorbou hvězd. Tato témata se dnes dostávají do souvislosti s vývojem vesmíru jako celku, tj. s kosmologií.

Po rekombinaci, kdy průměrná teplota vesmíru klesla pod hodnotu odpovídající ionizaci neutrálního vodíkového atomu, se počaly tvořit první hvězdy. Tyto doposud nezpozorované objekty opět ionizovaly podstatné části vesmíru a byly příčinou pozdního oteplení, které poněkud oddálilo tvorbu soustav, jež se po řadě dalších proměn během následujích gigalet přetvořily do dnešních galaxií.

To jsou témata pro zařízení, která plánuje Evropa ve spolupráci s dalšími státy. Na této cestě, jež zcela nepochybně vyžaduje globální kooperaci, se však setkáváme s novými, doposud nevyřešenými problémy. Množství údajů z nových dalekohledů a vesmírných přístrojů totiž překračuje doposud běžné objemy. Nové přístroje budou chrlit terabajty dat, která bude nutno zpracovávat a také interpretovat, abychom mohli klást přístrojům smysluplné otázky. Podobný problém však nemá pouze astrofyzika: již před několika lety vznikl v jaderné fyzice, kde dektory v urychlovačích rovněž produkují velké objemy dat.

Řešení je snad v dohlednu: jeho astronomická verze se nazývá Astrofyzikální virtuální observatoř (AVO); má zprostředkovat přístup do datových center, kde bude možno velké datové soubory ve standardizované podobě nejen ukládat, ale i vyhledávat, zpracovávat a konfrontovat s teoriemi. Projekt AVO úzce souvisí s programem GRID, který se v jaderné fyzice snaží vyřešit podobnou otázku: jak na to v situaci, kdy je vědec zaplaven přívalem údajů z nových, vysoce přesných detektorů.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Jan Palouš

Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., (*1949) vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá vývojem galaxií, tvorbou hvězd a mezihvězdnou hmotou. Je členem Učené společnosti České republiky a zastupuje ČR v Radě Evropské jižní observatoře. Od roku 2001 je členem redakční rady Vesmíru.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné