Spotřebitel chce výběrové hovězí i vepřové

Jestliže zemědělec umí správně určit jateční zralost hospodářských zvířat, má vyšší zisk. Zejména v USA se cena masa výrazně mění podle toho, z jakého dobytčete pochází. Výběr skotu na jatka je obvykle založen na fotografiích zvířat z nadhledu, jež jsou podkladem pro odhad tělesné konstrukce (tři možné stupně) a tloušťky svaloviny (čtyři stupně), podle nichž se stanoví optimální jateční váha zvířete. Odhad však bývá zkreslen zvířeným prachem a shodou barvy srsti s barvou půdy nebo porostu. Snímky vyhodnocuje počítačový program, který nakonec určí, zda dobytče odpovídá standardům ministerstva zemědělství. Podle S. Kummera z Dallasu je pro tento účel vhodnější termální zobrazení (vlnové délky 7–14 μm), které vylučuje vliv barev i prachu a obrysy zvířete jsou jasné. Termální kamery jsou sice dražší, ale spolehlivější vyhodnocení jatečnosti skotu by se přesto vyplatilo. Pro posouzení stavu prasat vyvinuli angličtí a skotští vědci ze Silsoe Research Institute a z Glasgowské univerzity trojrozměrný zobrazovací systém. Digitálními kamerami se pořizjí snímky těla prasete z boční, horní a zadní strany. Software analyzující snímky pak vytvoří trojrozměrný model zvířete a průřez jeho zadním hřbetem. Chovatel si může vybrat mezi 68 znaky vztahujícími se k typu svaloviny a zvolit optimální tvar těla zvířete i jeho předpokládaný růst. To umožní zlepšit výkonnost farem. Každému zvířeti se totiž může přidělit individuální výživa vedoucí k produkci masa vysoké kvality, aniž by se plýtvalo krmnými směsmi. (Photonics Spectra, January 2005, 35–36 a 210)