Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Cunami a pytláci korálů

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 134, 2006/3

Pozorování dráhy cunami, která 26. prosince 2004 udeřila na pobřeží Šrí Lanky, ukazuje velmi výrazné rozdíly ve výšce vlny i velikosti zaplaveného území, a to již v měřítku několika kilometrů. Například město Peraliya bylo zasaženo vlnou o výšce 10 m, která pronikla až 1,5 km do vnitrozemí. Odnesla „vlak-titanik“, symbolicky nazvaný Samudra Devi (Královna moře), o padesát metrů dál a zabila při tom jeho 1700 pasažérů. Naproti tomu v osadě Hikkaduwa, která leží od Peraliye jen nějaké 3 km, dosáhla cunami výšku pouze 2–3 m, dostala se jen 50 m do vnitrozemí a nezabila nikoho.

Tak velké rozdíly bychom rádi dávali do souvislosti s geomorfologií pobřeží, to znamená s různými zálivy, výběžky, písečnými kosami apod. Jenže zejména na jihozápadním pobřeží Šrí Lanky mezi Galle a Ambalangodou se cunami chovala jakoby náhodně. Zdálo se, že si tvarů souše vůbec „nevšímá“. Poměrně detailní průzkum ukázal, že rozdíly ve výšce cunami byly rozhodujícím způsobem ovlivněny stavem korálové bariéry.

V některých rybářských osadách se běžně k lovu ryb a lámání korálů používají výbušniny. Naproti tomu v jiných oblastech hoteliéři korálové útesy chrání, aby měli co ukazovat návštěvníkům. Podle zvolené turistické strategie – buď korály prodávat, nebo je ukazovat – se odvíjí míra zničení. Nejde přitom o nějakých pár procent škody nebo o 20 cm nižší vlnu, ale o zcela zásadní dopad na pobřeží. Některé nízké korálové ostrovy v Maledivách, které ležely přímo v dráze cunami, jí nebyly zasaženy, i když teoreticky by při své mizivé výšce měly zmizet z povrchu oceánu.

Pokud se na celou věc podíváme z hlediska hypotézy Gáia, která říká, že biota se nejenom přizpůsobuje životnímu prostředí, ale zejména si je sama udržuje, získáme ilustrativní příklad krajinné homeostáze. Cunami, která přichází od volného moře, nenadělá na korálové bariéře skoro žádné škody. Prostě se přelije. Naproti tomu cunami, která udeřila na pevninu a vrací se nazpátek, s sebou přináší písek a jíl, eroduje hluboké zářezy a mění konfiguraci terénu. Z hlediska korálového útesu je tedy výhodnější bránit se zpětné vlně od pevniny než vlně od moře, což znamená eliminovat cunami dřív, než dosáhne pobřeží. To se korálům překvapivě daří.

Korálový útes pravděpodobně nemá žádnou kolektivní inteligenci, která by mu umožnila tuto situaci reflektovat a volit optimální strategii, ale přesto se díky časovému měřítku evoluce, jež dává přednost těm nezničitelným útesům, chová „chytře“. U nás sice nemáme korály, ale i obyčejná smrková monokultura je dost chytrá na to, aby pochopila, že nejlepší strategií umožňující zbavit se kůrovce je nechat se sežrat. (Fernando H. J. S., Perera K.: Coral poaching worsens tsunami destruction in Sri Lanka, Eos, American Geophysical Union transactions 86, 301, 2005/33)

Ke stažení

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné