Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kdo a proti čemu je podjatý?

Rudě žhnoucí mizogynie
 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 110, 2006/2

Eduard Bakalář se snaží dokázat, že naše současná společnost trpí podjatostí proti mužům a ve prospěch žen. Jeho práci bohužel chybí objektivita i solidní metodika, její chatrnou konstrukcí prosvítá rudě žhnoucí mizogynie (chcete-li, protiženská ideologie), zahořklost a fatální demagogie. Zkrátka – ber kde ber, ať je to cokoli ze světa kolem nás, jen když to vnějškově aspoň vzdáleně připomíná podjatost proti mužům, nafoukneme to, překroutíme a použijeme jako důkaz.

Už základní premisa znějící „Posuzovatelé nebo posuzovatelky sporů mezi mužem a ženou vždy ochraňují ženu“ je evidentně nepravdivá a nemá s vědou ani realitou vůbec nic společného. Opravdu jsem netušila, že těch 30 % žen, které se někdy setkaly s domácím nebo jiným násilím, týráním a zneužíváním, je vlastně ze všech stran zvýhodňováno a ochraňováno! Že když policisté donedávna typicky poslali ženu s modřinami utrženými od násilnického manžela domů a odepřeli jí pomoc s odůvodněním, že je to asi nějaká hysterka a chudáka vyprovokovala, vlastně – jak mi vysvětlil pan Bakalář – tím ženu hýčkali a chránili! Stejně tak jsem netušila, že se ženy, které nemohou sehnat práci nebo za ni dostanou směšný plat, protože zaměstnavatelé trpí konzervativními předsudky a dávají přednost mužům, těší všeobecné podjatosti ve svůj prospěch! A co útoky nejrůznějších mužských šovinistů (včetně klasiků, jako jsou Nietzsche nebo Schopenhauer), kteří se neštítili a neštítí ženy ponižovat a urážet, nebo úsilí konzervativních politiků typu Martina Mejstříka a Jiřího Karase, kteří se snaží zahnat ženy zpátky k plotnám a k rození bezpočtu dětí, neboť zřejmě sami nejlépe vědí, co učiní ženy skutečně štastnými? Přijde mi to sice divné, ale mám-li věřit panu Bakalářovi, jde o samé příklady podjatosti ve prospěch žen! A proč se ženy nedokážou prodrat na volitelná místa kandidátek politických stran, proč je jich stále tak málo v parlamentu, ve vládě a na vysokých postech institucí i firem? Ano, společnost to všechno dělá v zájmu žen, vlastně je tím protežuje! Dále nahlédněme do historie: co takové upalování čarodějnic, nebo konečně i koncentrační tábory, kde byly ženy likvidovány úplně stejně jako muži? Výborně, pane Bakaláři, i tyhle ženy se jistě měly jako v bavlnce!

Pokud u druhu Homo sapiens vůbec existuje nějaký hlas genů (daný evolučněbiologicky), který někomu káže ochraňovat ženu, pak jde pouze o dospělého samce, který chce uchránit plodnou mladou samici k budoucímu plození svých potomků. Ani to ale docela neplatí: vezměte si popravy nevěrných muslimských žen ukamenováním – jasně dokazují, že mužům jde daleko víc o kontrolu ženské reprodukce (tedy o věrnost) než o život ženy samotný. Z čistě genetického hlediska na sebe také ženy vzájemně musí pohlížet jako na konkurentky, nikoli jako na spojenkyně. Pan Bakalář toho o evoluční biologii moc neví!

Uvedený příklad výroků profesora Josefa Švejcara muselo být velmi těžké najít. Jak jsem ho znala, byl velmi dvorný a roztomilý a skutečně ženy uctíval, ale byl to jediný muž ze všech, jež jsem kdy potkala, který byl schopen něco takového vyslovit! Naopak zmiňované „radikální feministky“ věřící v nadřazenost žen v mém okolí vůbec neexistují, ba i mezi feministkami v USA tvoří pouze nepatrnou část. Nechtěl by pan Bakalář některou takovou českou feministku, kterou má na mysli, jmenovat? Stejné je to s příkladem Heleny Čermákové. Tápání policie v jejím případě mělo jistě dost dobrých důvodů – asi se dovedla přetvařovat, měla v okolí slušnou pověst atd., takže opět nešlo o žádnou podjatost ve prospěch žen. A stejné je to i s ostatními Bakalářovými příklady, které ve svém celku působí až cimrmanovsky a zároveň paranoidně. Případ takzvaných „štrasburských otců“ není jednoznačný, ozývají se například hlasy, že se někteří z nich v manželství dopouštěli násilí na manželkách, a v tom případě by děti do péče i přes všechna štrasburská rozhodnutí pochopitelně dostat neměli. U pana Bakaláře je ale tohle už vleklý problém – není schopen pochopit, že svěřování dětí do péče matkám a nikoli otcům má jiné důvody než spiknutí zlých žen proti hodným chudákům mužům. Především zaběhané tradice patriarchální společnosti, kde muži mají dominantní postavení a náleží jim veřejná sféra, ale péče o domácnost a děti je vyhrazena pouze a jen ženám. Za takových podmínek se nelze divit, že ve společnosti panuje nedůvěra ve schopnosti otce dělat najednou zničehonic chůvu a hospodyňku.

Kratší věk mužů je patrně dán geneticky, stejně jako větší sklony mužů ke kriminalitě (na kontě mají asi 90 % násilných trestných činů), sklony k drogovým závislostem, k bezdomovectví, duševním chorobám aj. Zdá se, že muži jsou geneticky „rozkolísanější“ než ženy, mají širší škálu vlastností, od geniality po debilitu, od mimořádných schopností až po mimořádnou neschopnost.

Co se týče uváděných čísel o zdravotní péči, uvažme jiná fakta – muži mají viagru zadarmo „na pojišťovnu“, kdežto ženy si musí platit i antikoncepci! Dále: anglická autorka Catherine Blackledgeová ve své knize Vagina (kterou jsem překládala) uvádí, že výzkumu erekce penisu a příbuzných problémů je věnováno přibližně 20krát víc zdrojů než výzkumům ženské sexuality. Shrnuto a podtrženo, muži jsou zřejmě posedlí víc svým penisem a erekcí než svým zdravím. – Navíc Bakalářovy údaje nejsou objektivní, například nedávno byl u nás zahájen velký program prevence rakoviny tlustého střeva, což je nemoc ohrožující víc muže než ženy (ty trpí spíš rakovinou prsu). Ve statistikách ovšem tento program nefiguruje jako zaměřený na muže. No a konečně je logické, že oblast mateřství a gynekologie je o něco rozsáhlejší než péče o mužské reprodukční funkce. Mateřství a související záležitosti totiž prostě představují velmi obsáhlou a komplikovanou oblast lidského života i lidských aktivit a těžko se s tím něco nadělá. Představa, že pozornost věnovaná této oblasti znamená nespravedlivě zvýšenou pozornost věnovanou ženám, je mírně řečeno dětinská.

Pan Bakalář bohužel trpí akutní podjatostí vůči ženám a pro své válečné tažení volí zbraně víc než absurdní. Ještě štěstí, že všichni muži nejsou jako on, pak bychom vůči nim my ženy musely být podjaté, ovšem oprávněně!

Ke stažení

RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Eva Hauserová

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné