Dohromady 6 milionů bezdomovců

Časopis The Lancet poprvé věnoval tomuto tématu pozornost v roce 1904, kdy v Londýně napočítali 2000 bezdomovců. Letos bylo sice jen 459 těch, kteří nemají kde spát. K nim je však třeba připočítat asi 380 000 bezdomovců, kteří sice přespávají v útulcích, ale ráno je musí opustit, protože mají nárok jen na „postel a snídani“. Jde hlavně o opuštěné matky s dítětem. Vysoká čísla svědčí o tom, že sociální péče stále zaostává, a když se sečtou všichni bezdomovci v Evropě a v USA, je jich prý dohromady 6 milionů. Londýnská charitativní organizace St. Mungo’s volá na poplach. Z 1491 bezdomovců, které eviduje, mají dvě třetiny zdravotní problémy. V zoufalém stavu jsou zejména jejich nohy, zuby a kůže, velice časté jsou nejrůznější infekce. Polovina z bezdomovců má mentální problémy, riziko sebevraždy je u nich 25krát vyšší než v celé populaci. Na drogách je 80 % z nich, doba dožití je 42 let – jako za Dickensových časů. Od 14. století jsou v Anglii tuláci považováni za kriminální živly – dnes se ale ví, že častěji jsou obětmi kriminality než jejími pachateli. Mnozí zažili brutalitu v dětství, domácí násilí v rozložených rodinách. Čtyřicet procent žen-bezdomovkyň bylo znásilněno a je u nich vysoké riziko pohlavních infekcí. Jejich riziko z vystavení násilí je 50krát vyšší než v celé populaci. Málokdy jsou bezdomovci registrováni u praktických lékařů, třetina z nich nemůže kupovat předepsané léky. Zdravotní problémy jsou jednou z hlavních překážek jejich návratu do normální společnosti. V Londýně se situace zlepšuje až v posledních letech. Funguje tu šest projektů „Primární péče o bezdomovce“, které se snaží nemocné bezdomovce zaopatřit, získat jejich důvěru, očkovat je proti nakažlivým nemocím a zajišťovat jim lékařskou péči a azyl v případech nouze. Hlavní problém vidí The Lancet v nedostatečném záchytu potřebných, aby jim mohla být poskytnuta nejnutnější lékařská péče. (The Lancet 366, 1903, 2005)