Naděje v kopru?

Když někdo prohlásí, že jeho naděje jsou v kopru, měli byste jej politovat. A místo, kam se odebraly, nehledejte na zahrádce. Latinské slovo copros znamená výkal nebo hnůj, coprinus je hnojník, copris chrobák a koprolálie je nadměrné a opakované užívání obscénních slov. Slovní obrat „v kopru“ je tedy uhlazenou formou častějšího „v …“, …pardon, přece tady nebudeme pěstovat koprolálii.

Obraťme raději pozornost ke kopru vonnému (Anethum graveolens), zelenině či koření z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Vedle známého využití v kuchyni (koprovku lze buď milovat, nebo nenávidět, lhostejným nechá málokoho) je to tradiční léčivka známá již ve starověkém Egyptě. Podporuje chuť k jídlu, uplatňuje se také jako střevní spasmolytikum a jako karminativum (proti křečím a nadýmání), působí i proti některým mikrobům, kvasinkám a plísním. Za jeho účinky může především silice, které je v nati 0,4–0,8 %, v semenech 2,3–3,5 %. Hlavními složkami silice jsou v semenech terpeny karvon a limonen, v nati α-felandren a limonen (Food Chemistry 95, 413–422, 2006). Látky schopné potlačovat růst mikrobů rodu Mycobacterium, do něhož patří i původci tuberkulózy, objevili nedávno v semenech kopru vědci z Centra pro farmakognosii a fytoterapii na Londýnské univerzitě. Nej účinnější, která se nazývá falcarindiol, působila proti pěti druhům mykobakterií již při koncentracích dva až čtyři miligramy na litr kultivačního média (Phytotherapy Research 19, 938–941, 2005). Jiná studie, provedená na Univerzitě v Šírázu (Írán), ukázala, že vysoké dávky extraktů ze semen kopru ovlivňují produkci pohlavních hormonů a délku fází říje u samic laboratorních potkanů. Autoři z toho vyvozují, že koprová semena by mohla být základem preparátů k léčení nepravidelností menstruačního cyklu. (Phytotherapy Research 20, 865–868, 2006)