Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Mravenčí krokoměr

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 643, 2006/11

Mravenci používají při orientaci v terénu mnoho rafinovaných metod. Významnou úlohu při nich hraje vizuální orientace a chemická komunikace, zejména používání značkovacích feromonů. To jsou chemické substance produkované exokrinními žlázami, kterými si označují cestu ke zdroji potravy a k mraveništi. U pouštních mravenců, kteří žijí v ploché a nevýrazné, a navíc často se měnící krajině, je vizuální orien tace velmi ztížená. Také použití značkovacích feromonů je neúčinné, protože chemické substance se na rozpáleném povrchu písku rychle odpařují. Museli si proto vytvořit jiný způsob orientace.

Již dříve bylo prokázáno, že se dovedou orientovat podle polohy Slunce (Nature, DOI: 10.1038/293731a0), ale k tomu, aby nalezli cestu domů, jim nestačí znát směr, potřebují také umět měřit vzdálenosti. Experimenty H. Wolfa z Univerzity v Ulmu se saharským pouštním mravencem Cataglyphis fortis prokázaly, že mravenec měří vzdálenosti tím, že počítá kroky. Z délky kroku a jejich počtu pak zjistí vzdálenost. Když Wolf mravencům o mili metr zkrátil nohy, anebo jim je naopak o mili metr prodloužil (lehkým umělohmotným vláknem), byli mravenci zcela dezorientováni. Nedokázali se vrátit do hnízda ani od zdroje potravy vzdáleného jen 10 metrů, přestože to předtím zvládali naprosto dokonale. Nelze předpokládat, že mravenci své kroky skutečně počítají, ale součástí jejich nervové soustavy je pravděpodobně automatický krokoměr, který se resetuje pokaždé, když se mravenec vrátí do hnízda. (Science 312, 1965, 2006; DOI: 10.1126/science.1126912)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné