Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Mravenčí krokoměr

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 643, 2006/11

Mravenci používají při orientaci v terénu mnoho rafinovaných metod. Významnou úlohu při nich hraje vizuální orientace a chemická komunikace, zejména používání značkovacích feromonů. To jsou chemické substance produkované exokrinními žlázami, kterými si označují cestu ke zdroji potravy a k mraveništi. U pouštních mravenců, kteří žijí v ploché a nevýrazné, a navíc často se měnící krajině, je vizuální orien tace velmi ztížená. Také použití značkovacích feromonů je neúčinné, protože chemické substance se na rozpáleném povrchu písku rychle odpařují. Museli si proto vytvořit jiný způsob orientace.

Již dříve bylo prokázáno, že se dovedou orientovat podle polohy Slunce (Nature, DOI: 10.1038/293731a0), ale k tomu, aby nalezli cestu domů, jim nestačí znát směr, potřebují také umět měřit vzdálenosti. Experimenty H. Wolfa z Univerzity v Ulmu se saharským pouštním mravencem Cataglyphis fortis prokázaly, že mravenec měří vzdálenosti tím, že počítá kroky. Z délky kroku a jejich počtu pak zjistí vzdálenost. Když Wolf mravencům o mili metr zkrátil nohy, anebo jim je naopak o mili metr prodloužil (lehkým umělohmotným vláknem), byli mravenci zcela dezorientováni. Nedokázali se vrátit do hnízda ani od zdroje potravy vzdáleného jen 10 metrů, přestože to předtím zvládali naprosto dokonale. Nelze předpokládat, že mravenci své kroky skutečně počítají, ale součástí jejich nervové soustavy je pravděpodobně automatický krokoměr, který se resetuje pokaždé, když se mravenec vrátí do hnízda. (Science 312, 1965, 2006; DOI: 10.1126/science.1126912)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...