Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mravenčí krokoměr

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 643, 2006/11

Mravenci používají při orientaci v terénu mnoho rafinovaných metod. Významnou úlohu při nich hraje vizuální orientace a chemická komunikace, zejména používání značkovacích feromonů. To jsou chemické substance produkované exokrinními žlázami, kterými si označují cestu ke zdroji potravy a k mraveništi. U pouštních mravenců, kteří žijí v ploché a nevýrazné, a navíc často se měnící krajině, je vizuální orien tace velmi ztížená. Také použití značkovacích feromonů je neúčinné, protože chemické substance se na rozpáleném povrchu písku rychle odpařují. Museli si proto vytvořit jiný způsob orientace.

Již dříve bylo prokázáno, že se dovedou orientovat podle polohy Slunce (Nature, DOI: 10.1038/293731a0), ale k tomu, aby nalezli cestu domů, jim nestačí znát směr, potřebují také umět měřit vzdálenosti. Experimenty H. Wolfa z Univerzity v Ulmu se saharským pouštním mravencem Cataglyphis fortis prokázaly, že mravenec měří vzdálenosti tím, že počítá kroky. Z délky kroku a jejich počtu pak zjistí vzdálenost. Když Wolf mravencům o mili metr zkrátil nohy, anebo jim je naopak o mili metr prodloužil (lehkým umělohmotným vláknem), byli mravenci zcela dezorientováni. Nedokázali se vrátit do hnízda ani od zdroje potravy vzdáleného jen 10 metrů, přestože to předtím zvládali naprosto dokonale. Nelze předpokládat, že mravenci své kroky skutečně počítají, ale součástí jejich nervové soustavy je pravděpodobně automatický krokoměr, který se resetuje pokaždé, když se mravenec vrátí do hnízda. (Science 312, 1965, 2006; DOI: 10.1126/science.1126912)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné