Jak (a zda vůbec) se chránit před sluncem

Kerry M. Hanson(ová) se spoluautory z Kalifornské univerzity v Riverside vystavovala lidskou kůži ultrafialovému záření a zkoušela, jak je chráněna opalovacími krémy s ochrannými filtry obsahujícími benzofenon-3, oktocrylen a octylmethoxycinnamát. Zjistila, že už za hodinu pronikl krém z povrchu kůže dovnitř a kůže přestala být chráněna. Ještě závažnější však je, že po aplikaci krémů vzrostla v kůži koncentrace volných radikálů, které mohou poškodit buňky a zvyšují riziko vzniku karcinomu (Free Radical Biology and Medicine, DOI: 10.1016/j.freeradbiomed.2006.06.011, citováno dle New Scientist 191, 16, 2006/2568). Společnost Skin Cancer Foundation v New Yorku proto nyní doporučuje, aby se lidé mazali opalovacím krémem častěji než jednou za 2 hodiny.

Lékaři i média už dlouho varují před sluncem. Denně se dovídáme o rozměrech ozonové díry a s ulehčením nyní přijímáme informaci, že aspoň nad Antarktidou se po mnoha letech přestala zvětšovat. Ultrafialové záření nepochybně zvyšuje riziko onemocnět zhoubným melanonem. Epidemiologové však spočítali, že na nedostatek slunečního záření doplatí životem v USA čtyřikrát víc lidí než na melanom. Ultrafialové záření potřebujeme k tvorbě vitaminu D a ten brání například vzniku i růstu nádorů střeva a prostaty. Přibývá také křivice, protože kojící matky se vyhýbají slunci. U starších lidí je častější osteoporóza a s ní související zlomeniny kostí. I v slunné Austrálii už vyčleňují rizikové skupiny obyvatel s nedostatkem slunce. Jsou to staří lidé, lidé tmavé pleti, děti, které si nehrají venku, a lidé zahalující se z náboženských důvodů.

Měli bychom tedy pečlivě vážit, zda se budeme slunci vyhýbat a zda se vyplatí chránit se před sluncem opalovacími krémy.