Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Hovězí krev a svatojánci

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 646, 2006/11

Světélkování není privilegiem světlušek – jenom u hmyzu se tento vynález vyskytuje několikrát. Chvostoskok Onychiurus armatus světélkuje celý. Pravý hmyz mívá kompaktní svítivý orgán z tukového tělesa (u brouků jej mají světlušky či kovaříci) nebo z Malpigiho trubic (u dvoukřídlých světélkují larvy) aj. Naproti tomu jedni z křísů se sice nazývají svítilky (Fulgoridae), ale nesvítí vůbec.

Světlo se uvolňuje při oxidaci luciferinu na oxyluciferin enzymem luciferázou. Potřebný je dostatečný zdroj energie, jímž je adenozintrifosfát, tedy původně glukóza a kyslík (svit lze regulovat vzduchem procházejícím tracheolami).

Syntetický luciferyladenylát se dá rozsvítit luciferázou izolovanou ze světlušek (svítí zeleně a při poklesu pH dožluta) nebo z kovaříků (svítí stále červeně). Různé mutace luciferázy obměňují barvu svitu. Brouci Phrixothrix z čeledi Phengodidae svítí dokonce dvojbarevně (hlava červeně, tělo zeleně), mají totiž dvě formy luciferázy, které se liší téměř v třetině aminokyselin.

Luciferyladenylát je produkován nejen luciferázou světlušek, ale i podobným enzymem izolovaným z potemníka moučného, který způsobuje slabé červené světélkování. Sám luciferyladenylát produkuje velmi slabé světlo. Zato hovězí sérový albumin (BSA) s neutrálním pH zvýší světélkování o tři řády. To vše jen potvrzuje, že světélkování není nijak speciální záležitost. Předkem luciferáz u brouků byly asi běžné buněčné enzymy (acyl-CoA ligáza nebo AMP-ligáza), nejde o žádný speciální protein. Primitivním stavem byla zřejmě produkce červeného světla, zatímco žlutozelená luminiscence se objevila až později, během evoluce efektivnějších luciferáz s lépe strukturovaným a hydrofobnějším aktivním místem. (Biochemistry 43, 7255–7262, 2004, Biochemistry 38, 8271–8279, 1999/26, Cellular and molecular life sciences 59, 1833–1850, 2002/11, Luminiscence 21, 262–267, 2006/4)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné