Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Hovězí krev a svatojánci

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 646, 2006/11

Světélkování není privilegiem světlušek – jenom u hmyzu se tento vynález vyskytuje několikrát. Chvostoskok Onychiurus armatus světélkuje celý. Pravý hmyz mívá kompaktní svítivý orgán z tukového tělesa (u brouků jej mají světlušky či kovaříci) nebo z Malpigiho trubic (u dvoukřídlých světélkují larvy) aj. Naproti tomu jedni z křísů se sice nazývají svítilky (Fulgoridae), ale nesvítí vůbec.

Světlo se uvolňuje při oxidaci luciferinu na oxyluciferin enzymem luciferázou. Potřebný je dostatečný zdroj energie, jímž je adenozintrifosfát, tedy původně glukóza a kyslík (svit lze regulovat vzduchem procházejícím tracheolami).

Syntetický luciferyladenylát se dá rozsvítit luciferázou izolovanou ze světlušek (svítí zeleně a při poklesu pH dožluta) nebo z kovaříků (svítí stále červeně). Různé mutace luciferázy obměňují barvu svitu. Brouci Phrixothrix z čeledi Phengodidae svítí dokonce dvojbarevně (hlava červeně, tělo zeleně), mají totiž dvě formy luciferázy, které se liší téměř v třetině aminokyselin.

Luciferyladenylát je produkován nejen luciferázou světlušek, ale i podobným enzymem izolovaným z potemníka moučného, který způsobuje slabé červené světélkování. Sám luciferyladenylát produkuje velmi slabé světlo. Zato hovězí sérový albumin (BSA) s neutrálním pH zvýší světélkování o tři řády. To vše jen potvrzuje, že světélkování není nijak speciální záležitost. Předkem luciferáz u brouků byly asi běžné buněčné enzymy (acyl-CoA ligáza nebo AMP-ligáza), nejde o žádný speciální protein. Primitivním stavem byla zřejmě produkce červeného světla, zatímco žlutozelená luminiscence se objevila až později, během evoluce efektivnějších luciferáz s lépe strukturovaným a hydrofobnějším aktivním místem. (Biochemistry 43, 7255–7262, 2004, Biochemistry 38, 8271–8279, 1999/26, Cellular and molecular life sciences 59, 1833–1850, 2002/11, Luminiscence 21, 262–267, 2006/4)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...