Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Hovězí krev a svatojánci

 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 646, 2006/11

Světélkování není privilegiem světlušek – jenom u hmyzu se tento vynález vyskytuje několikrát. Chvostoskok Onychiurus armatus světélkuje celý. Pravý hmyz mívá kompaktní svítivý orgán z tukového tělesa (u brouků jej mají světlušky či kovaříci) nebo z Malpigiho trubic (u dvoukřídlých světélkují larvy) aj. Naproti tomu jedni z křísů se sice nazývají svítilky (Fulgoridae), ale nesvítí vůbec.

Světlo se uvolňuje při oxidaci luciferinu na oxyluciferin enzymem luciferázou. Potřebný je dostatečný zdroj energie, jímž je adenozintrifosfát, tedy původně glukóza a kyslík (svit lze regulovat vzduchem procházejícím tracheolami).

Syntetický luciferyladenylát se dá rozsvítit luciferázou izolovanou ze světlušek (svítí zeleně a při poklesu pH dožluta) nebo z kovaříků (svítí stále červeně). Různé mutace luciferázy obměňují barvu svitu. Brouci Phrixothrix z čeledi Phengodidae svítí dokonce dvojbarevně (hlava červeně, tělo zeleně), mají totiž dvě formy luciferázy, které se liší téměř v třetině aminokyselin.

Luciferyladenylát je produkován nejen luciferázou světlušek, ale i podobným enzymem izolovaným z potemníka moučného, který způsobuje slabé červené světélkování. Sám luciferyladenylát produkuje velmi slabé světlo. Zato hovězí sérový albumin (BSA) s neutrálním pH zvýší světélkování o tři řády. To vše jen potvrzuje, že světélkování není nijak speciální záležitost. Předkem luciferáz u brouků byly asi běžné buněčné enzymy (acyl-CoA ligáza nebo AMP-ligáza), nejde o žádný speciální protein. Primitivním stavem byla zřejmě produkce červeného světla, zatímco žlutozelená luminiscence se objevila až později, během evoluce efektivnějších luciferáz s lépe strukturovaným a hydrofobnějším aktivním místem. (Biochemistry 43, 7255–7262, 2004, Biochemistry 38, 8271–8279, 1999/26, Cellular and molecular life sciences 59, 1833–1850, 2002/11, Luminiscence 21, 262–267, 2006/4)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...