Nová biotechnologie výroby baterií

Bioinženýři z Massachusettské techniky zveřejnili objev geneticky modifikovaného viru, který na sebe „nabaluje“ atomy kovu a může fungovat jako kovová elektroda. Takto upravené viry by mohly najít uplatnění i v tak odlehlém oboru, jako je výroba baterií. Základem pro genetickou úpravu byl virus M13 (bakteriofág). Za to, že se virus obaluje vrstvičkou kovu, je odpovědná uměle vložená DNA, respektive povrchový protein, který se podle ní syntetizuje. Nejdříve byly vyzkoušeny proteiny, které umožňují živočišným buňkám vázat vápník, a pak se hledaly další, vázající i jiné kovy. Vyzkoušené modifikace zatím umožňují virům vychytávat z okolí kobalt a zlato, ale předpokládá se, že jiné dodané řetězce DNA povedou ke vzniku struktur, které budou vykazovat afinitu i k dalším kovům. DNA požadovaných vlastností se zjišťuje jednoduše tak, že se směs různě modifikovaných virů nalije na vrstvičku kovu, na níž zůstanou nadějné varianty přilepeny, zatímco ostatní se odplaví. Elektrodu s tenkým kovovým povlakem lze ze záporně nabitých komplexů viru a kovu vytvořit tak, že se dá tvarovat na kladně nabitém podkladu z plastu. Nová technologie má oproti dosavadní výrobě baterií řadu výhod. Proces výroby probíhá za pokojové teploty, normálního tlaku a bez použití nebezpečných chemikálií, což zlevňuje výrobu. Takto vytvořené baterie by mohly být lehčí a menší, než jsou současné výrobky odpovídající energetické kapacity. Předností je, že viry mohou vytvářet elektrody od nanometrových měřítek až po centimetrové tyčinky Uvažuje se také o tom, že by geneticky modifikované viry mohly být v budoucnu využity i k stavbě solárních článků. (Science 312, 885, 2006, DOI: 10.1126/science.1122716)