Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Opeřený tyranosaurus

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 11, 2006/1

Od devadesátých let 20. století byla z křídových nalezišť v Číně popsána řada opeřených dinosaurů (viz Vesmír 82, 633, 2003/11). Vlivem těchto objevů se opeření přestalo považovat za unikátní znak ptáků, protože bylo nalezeno také u několika zástupců teropodní linie dinosaurů. Kladistické analýzy fylogenetických vztahů dinosaurů pak jasně ukázaly, že ptáci jsou s teropodními dinosaury bezprostředně příbuzní. Otázka, kde všude se v této linii objevilo peří, však zůstávala nezodpovězena. V souladu s fylogenetickými analýzami si někteří odborníci pohrávali s možností, že peří mohl mít i známý rod Tyrannosaurus. Tato domněnka se nyní do jisté míry potvrdila.

Z Číny byl popsán ze spodnokřídových vrstev (formace Yixian) starých 139–128 milionů let nejstarší prokázaný zástupce skupiny Tyrannosauroidea. Ačkoliv jsou zmiňovány i starší nálezy, jsou neúplné a jejich interpretace je sporná. Čínské nálezy jsou kompletnější a jejich příslušnost k tyranosauroidům je nepochybná. Nově popsaný teropodní dinosaurus byl nazván Dilong paradoxus, a protože jde o nejstaršího známého zástupce skupiny, pomohl zpřesnit vědomosti o evoluci tyranosauroidů. Byl poměrně malý (dlouhý 1,6 m) a oproti svým pokročilejším následovníkům neměl tak odlehčenou kostru ani tak silně redukovaný třetí prst na předních končetinách. I tato časná forma má však lebku s řadou odvozených znaků. V souhrnu tedy jeho kostra jeví známky tzv. mozaikové evoluce (kombinace odvozených a původních znaků) a připomíná mladé jedince pokročilých tyranosauroidů. Nejzajímavějším objevem jsou dochované větvené i nevětvené pokožkové výběžky dlouhé až 2 cm, nalezené na ocasu a na konci dolní čelisti, jimž dali badatelé název „protopera“ (prvotní pera) a přičítají jim termoregulační význam. Obdobná protopera jsou popsána i u dalších dinosaurů (např. rodu Sinornithosaurus). Podle odborníků mohli mít moderní tyranosauři kromě prokázaných šupin i protopera, ale také je mohli ztratit v důsledku zvětšení tělesných rozměrů, které snížily tepelné ztráty jejich těla. (Nature 410, 200–204, 2001 a 431, 680–684, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...