Znamení čtyř

Architektonický ateliér Znamení čtyř byl založen poměrně nedávno, ale získal si už renomé. Zakládajícími členy byli tři absolventi pražské techniky – Juraj Matula, Richard Sidej a Martin Tycar – které ovlivnila výrazná osobnost, prof. Miroslav Šik. Ten působí ve Švýcarsku, ale krátkou dobu také učil na pražské Fakultě architektury ČVUT, kde zanechal nesmazatelnou stopu. Svým studentům věnoval mnoho času, učil je všímat si detailů, získat vztah i k periferní architektuře, ale vyžadoval po nich profesionální práci a maximální soustředění. U Šika se kreslilo na velké formáty stejnou grafickou technikou. Jeho žáci a příznivci pak založili skupinu Nová česká práce, která vystoupila na sklonku devadesátých let s vlastní expozicí v Galerii Jaroslava Fragnera. Jejich cesty se později rozešly, ale vliv architekta Šika je v jejich přístupu k architektonické tvorbě patrný dodnes.

To platí i pro Znamení čtyř, jejichž nejvýraznější práce vznikly ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Jde o citlivou rekonstrukci komplexu budov v ulici Vězeňské a U Staré školy, kde na synagogu z 19. století navazuje ještě secesní dům a funkcionalistický objekt architekta Karla Pecánka. Domy slouží potřebám muzea, jsou tu depozitáře, studovny, galerie, místnosti ředitelství, ale také kavárna. Architekti ze Znamení čtyř se tu nesnažili konkurovat starším etapám, ale spíše je vhodně propojit a doplnit o kvalitní soudobý detail.

Podobnou zakázkou je i rekonstrukce devastované smíchovské synagogy ve Stroupežnického ulici a její transformace na depozitář a studovnu. Ke starší budově – pocházející z poloviny 19. století a přestavěné ve třicátých letech Leopoldem Ehrmannem – bylo tentokrát třeba přistavět nové křídlo. Architekti tu vytvořili originální fasádu s horizontálními pásy z vrstveného betonu. Vzniklo velmi působivé dílo, které zaujalo i mezinárodní porotu letošní soutěže Grand prix.

Znamení čtyř se ovšem věnuje i dalším projektům – navrhuje rodinné domy, urbanizmus, půdní vestavby, interiéry obchodů, ba dokonce i zařízení televizních studií. Tvorba ateliéru vychází z tradic meziválečné architektury, ale má blízko i k minimalizmu, zejména švýcarské provenience.