Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Únik metanu z plynovodů a skleníkový efekt na Zemi

 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 374, 2005/7

Metan je skleníkový plyn, který absorbuje dlouhovlnné infračervené záření emitované povrchem Země mnohem účinněji než oxid uhličitý: v dvacetiletém horizontu asi 22krát, ve stoletém pak vzhledem k jeho relativně krátké době pobytu v atmosféře asi 8krát. I malé zvýšení jeho koncentrace v atmosféře se tak projevuje výrazným zesílením skleníkového efektu. Na druhé straně využití zemního plynu (tvořeného z 90 % metanem) jako náhrady ropy a uhlí má na skleníkový efekt Země příznivý dopad. Získání využitelné energie spálením metanu totiž uvolňuje podstatně méně CO2 než získání stejného množství spálením ropy, či zejména uhlí. Existují však oprávněné obavy, že celosvětové zvyšování spotřeby zemního plynu, které je nezbytně spojeno s jeho přepravou na velké vzdálenosti, vyvolá také zvýšené úniky z plynovodů, a tím i silné zvýšení koncentrace metanu v atmosféře. J. Lelieveld z Chemického ústavu Maxe Plancka v Míšni a jeho kolegové vypočítali, že se náhrada uhlí a ropy zemním plynem projeví příznivě na skleníkovém efektu Země pouze v případě, když úniky z plynovodů nepřesáhnou 3 % transportovaného plynu. Ze současné roční produkce zemního plynu asi 2,6 bilionu metrů krychlových připadá na Rusko, 0,58 bilionu při celkových zásobách kolem 47 bilionů a na USA asi 0,55 bilionu.

Lelieveld a jeho kolegové měřili velmi podrobně úniky zemního plynu v délce 2400 km na nejdelších světových plynovodech, které jsou na ruském území. Zjistili, že celkové ztráty dosahují 0,7 % (s kolísáním v rozsahu 0,4 až 1,6 %) transportovaného plynu. Když vzali v úvahu i všechna zařízení a spotřebiče, určili celkové ztráty zemního plynu na 1,4 % (s kolísáním od 1,0 do 2,5 %). Tyto hodnoty jsou mnohem nižší, než se odvozovalo z dřívějších fragmentovitých údajů, a jsou plně srovnatelné s údaji získanými měřením ztrát plynovodů ve Spojených státech, které jsou udávány hodnotou 1,5 ± 0,5 %. V průběhu šedesátých až osmdesátých let minulého století vzrůstala atmosférická koncentrace metanu ročně asi o 1%. Ke konci minulého století se však koncentrace metanu v atmosféře ustálila. Je pravděpodobné, že důvodem je lepší technologie i větší pozornost věnovaná celosvětově transportu a využívání zemního plynu. (Nature 434, 841–842, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Lubomír Nátr

Prof. RNDr. Lubomír Nátr (*1934) vystudoval biologii na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně. Na katedře fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze se zabývá fotosyntézou a produktivitou rostlin.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.