Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Těžký život na vysoké noze

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 314, 2005/6

Pro vztah mezi morfologií teplokrevných živočichů a jejich zeměpisným rozšířením byla již před staletími vyslovena různá biogeografická pravidla, která vycházela z bohaté terénní zkušenosti tehdejších badatelů. Dnešní badatelé, kteří k výzkumu nejraději používají pouze počítač a internet, zkoušejí zmíněná pravidla testovat exaktními metodami. Například podle Bergmannova pravidla se zvířata směrem na sever zvětšují, aby zmenšila povrch svých těl vzhledem k objemu, a podle Allenova pravidla se jim směrem na sever zmenšují tělní přívěsky (uši, ocas atd.).

Kanadští ekologové si jako modelovou skupinu pro ověřování těchto pravidel vybrali bahňáky hnízdící v americké Arktidě. Podle různých tělesných parametrů a údajů o podnebí spočítali, jaké je pro každý druh energetické zatížení povětrnostními podmínkami na různých místech Kanadského arktického souostroví. Zjistili, že i po odstranění vlivu velikosti těla a vlivu fylogeneze existuje silná mezidruhová závislost mezi délkou nohy a energetickým stresem – tam, kde je podnebí drsnější, žijí druhy s kratšíma nohama. Vysvětlit to lze jednak tím, že z větší nohy uniká víc tepla (tedy Allenovým pravidlem), jednak (jak nastínil test) tím, že delší nohy zvednou tělo ptáka výše nad zemský povrch, kde živly řádí zuřivěji než těsně u země. Když se podíváme na areály „našich“ euroasijských bahňáků, zdá se, že by uvedená zjištění mohla platit i zde: většina druhů jespáků, kteří mají kompaktní tělo, krátké nohy a zobák, hnízdí vysoko v Arktidě, zatímco protáhlí a dlouhonozí vodouši jsou rozšířeni spíše v lesotundře a v tajze. (Journal of Biogeography 32, 377–382, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné