Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Těžký život na vysoké noze

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 314, 2005/6

Pro vztah mezi morfologií teplokrevných živočichů a jejich zeměpisným rozšířením byla již před staletími vyslovena různá biogeografická pravidla, která vycházela z bohaté terénní zkušenosti tehdejších badatelů. Dnešní badatelé, kteří k výzkumu nejraději používají pouze počítač a internet, zkoušejí zmíněná pravidla testovat exaktními metodami. Například podle Bergmannova pravidla se zvířata směrem na sever zvětšují, aby zmenšila povrch svých těl vzhledem k objemu, a podle Allenova pravidla se jim směrem na sever zmenšují tělní přívěsky (uši, ocas atd.).

Kanadští ekologové si jako modelovou skupinu pro ověřování těchto pravidel vybrali bahňáky hnízdící v americké Arktidě. Podle různých tělesných parametrů a údajů o podnebí spočítali, jaké je pro každý druh energetické zatížení povětrnostními podmínkami na různých místech Kanadského arktického souostroví. Zjistili, že i po odstranění vlivu velikosti těla a vlivu fylogeneze existuje silná mezidruhová závislost mezi délkou nohy a energetickým stresem – tam, kde je podnebí drsnější, žijí druhy s kratšíma nohama. Vysvětlit to lze jednak tím, že z větší nohy uniká víc tepla (tedy Allenovým pravidlem), jednak (jak nastínil test) tím, že delší nohy zvednou tělo ptáka výše nad zemský povrch, kde živly řádí zuřivěji než těsně u země. Když se podíváme na areály „našich“ euroasijských bahňáků, zdá se, že by uvedená zjištění mohla platit i zde: většina druhů jespáků, kteří mají kompaktní tělo, krátké nohy a zobák, hnízdí vysoko v Arktidě, zatímco protáhlí a dlouhonozí vodouši jsou rozšířeni spíše v lesotundře a v tajze. (Journal of Biogeography 32, 377–382, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné