Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kdo je původcem encefalitidy?

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 315, 2005/6

Není člověka, který by nevěděl o existenci klíšťové encefalitidy. Nenapadlo vás, proč vlastně je tato nemoc klíšťová? Podstatné jméno klíště se skloňuje podle vzoru kuře, který má kromě 1. a 4. pádu všude rozšířené tvary (klíštěte, kuřete, telete; klíštěti, kuřeti, teleti). Od takových podstatných jmen se přídavné jméno tvořívá příponou (kuřecí, telecí), jde ovšem o adjektiva druhově přivlastňovací (kuřecí trus „náleží kuřeti“). Klíštěcí encefalitida by podle toho byla choroba, jíž trpí klíšťata, my však chceme utvořit adjektivum pro původce choroby. K tomu se přípona -ová hodí mnohem lépe. Klíšťová ale zní divně, „správně“ by měla být klíšťatová (zametací četa je košťatová, nikoli košťová).

Na klíšťovou encefalitidu jsme si už (jazykově) zvykli, ale přesto by bylo dobré vědět, jak jsme k ní přišli. Teoreticky zbývá jediné řešení: adjektivum klíšťový vůbec není odvozeno od klíštěte. A skutečně! Ve starších slovnících – od Jungmannova (1835–1839) po Trávníčkův (1952) – najdete na prvním místě variantu klíšť (maskulinum). Adjektivum klíšťový se objevuje v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) s poznámkou adj. ke klíšť. Dnes jsou klíšť a klíště dva různé rody (HaemaphysalisIxodes), i když v obecné mluvě se obě slova nějaký čas používala pro rod Ixodes. V češtině pak zvítězila varianta klíště (kdežto ve slovenštině kliešť), ale adjektivum si ponechala od varianty klíšť. Z hlediska systému je to „nepořádek“, ovšem zabydlený, náš. Klíšťatovou encefalitidu už neprosadíme, i kdyby byla sebesprávnější.

(Naše řeč 86, 267, 2003/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné