Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Kdo je původcem encefalitidy?

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 315, 2005/6

Není člověka, který by nevěděl o existenci klíšťové encefalitidy. Nenapadlo vás, proč vlastně je tato nemoc klíšťová? Podstatné jméno klíště se skloňuje podle vzoru kuře, který má kromě 1. a 4. pádu všude rozšířené tvary (klíštěte, kuřete, telete; klíštěti, kuřeti, teleti). Od takových podstatných jmen se přídavné jméno tvořívá příponou (kuřecí, telecí), jde ovšem o adjektiva druhově přivlastňovací (kuřecí trus „náleží kuřeti“). Klíštěcí encefalitida by podle toho byla choroba, jíž trpí klíšťata, my však chceme utvořit adjektivum pro původce choroby. K tomu se přípona -ová hodí mnohem lépe. Klíšťová ale zní divně, „správně“ by měla být klíšťatová (zametací četa je košťatová, nikoli košťová).

Na klíšťovou encefalitidu jsme si už (jazykově) zvykli, ale přesto by bylo dobré vědět, jak jsme k ní přišli. Teoreticky zbývá jediné řešení: adjektivum klíšťový vůbec není odvozeno od klíštěte. A skutečně! Ve starších slovnících – od Jungmannova (1835–1839) po Trávníčkův (1952) – najdete na prvním místě variantu klíšť (maskulinum). Adjektivum klíšťový se objevuje v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) s poznámkou adj. ke klíšť. Dnes jsou klíšť a klíště dva různé rody (HaemaphysalisIxodes), i když v obecné mluvě se obě slova nějaký čas používala pro rod Ixodes. V češtině pak zvítězila varianta klíště (kdežto ve slovenštině kliešť), ale adjektivum si ponechala od varianty klíšť. Z hlediska systému je to „nepořádek“, ovšem zabydlený, náš. Klíšťatovou encefalitidu už neprosadíme, i kdyby byla sebesprávnější.

(Naše řeč 86, 267, 2003/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné