Třináctá komnata mozku

Významný český lékař (endokrinolog a nestor patologické fyziologie), dobře známý i čtenářům Vesmíru, prof. Vratislav Schreiber se ujal úkolu shrnout fakta o vlivu hormonů na psychické funkce a chování, resp. na lidskou mysl. Poodhrnutí této třinácté komnaty našeho mozku je nadmíru důležité a aktuální. Úzká spojitost hormonální regulace a řídících funkcí mozku prostřednictvím hypotalamo-hypofyzárního systému je již známa dlouho. Vynořují se však stále nové poznatky a otázky o vztahu hormonů, neurohormonů a neurotransmiterů, růstových faktorů apod.

V inspirující úvodní kapitolce se autor zaobírá pojmem lidská mysl, a tím se vyslovuje pro udržení pojmu, který se z vědeckého světa spíše vytrácí, v našem povědomí. Další dvě části jsou zaměřeny na důležité obecné pojmy z endokrinologie (včetně přehledu nejznámějších hormonů) a velmi stručně z neurofyziologie. Členění pokračujících kapitol vychází z tradičního popisu žláz s vnitřní sekrecí a má spíše didaktický charakter při maximální stručnosti a srozumitelnosti. Nastavení úrovně náročnosti řadí práci do okruhu spíše popularizujících publikací pro vzdělané laiky nebo pro doplnění vzdělávání studentů biomedicínských oborů. Tím, že autor na závěr každé kapitoly o jednotlivé endokrinní žláze shrnuje poznatky o důsledcích a vlivech příslušných hormonů na činnost nervové soustavy, usnadňuje čtenáři pochopení složitých vztahů v nadhledu, bez nějž by mu zajímavé dílčí informace mohly uniknout. Čtenář si tak lépe uvědomí význam regulace energetického metabolizmu na činnost mozku, a zvláště na jeho vývoj v dětství (kapitola o štítné žláze), působení iontů Ca²⁺ ve vztahu k činnosti neuronů a svalových vláken, k srážlivosti krve a funkcím kosterního systému, což je vyladěno především činností štítné žlázy a příštítných tělísek. Obdobně je důležitá pro funkce různých orgánů, ale zvláště významně pro činnost mozku, hladina cukru v krvi, kontrolovaná hormony slinivky břišní za účasti hormonů nadledvin (nejvíce glukokortikoidů) apod. Nadledviny pak působí na organizmus a na „mysl“ člověka ve stresových situacích. Vývojové i bezprostřední působení pohlavních hormonů na mnohé oblasti lidského chování jsou neoddiskutovatelné (autor si samostatně všímá tohoto vztahu vzhledem k agresivitě, násilí). Samozřejmě zde nechybí ani popis vlivu hormonů hypofýzy na naše chování a další kapitolky. Vliv hormonů na činnost mozku či lidskou mysl dokládá autor příklady a důkazy především z klinické oblasti (čili jak se projeví hypo- či hyperfunkce).

Autor sám zdůrazňuje, že se nesnažil podat přehled problematiky na úrovni současných vědeckých poznatků (a těch je k jednotlivým tématům často velmi mnoho), ale že si dal za cíl na úrovni lékařských učebnic shrnout to, co je známo o vlivu hormonů na psychické funkce a lidské chování. Recenzent publikace prof. Cyril Höschl v předmluvě upozorňuje, že se tím autor dostal do určitého rozporu vůči chápání patologických stavů v moderní psychiatrii. Za sebe (coby antropologa, zajímajícího se o biologické základy lidského chování) doplňuji, že i v behoviorálních vědách bez klinického zaměření došlo k široké revoluci v chápání vztahu činnosti mozku a lidského chování a také účasti hormonálních látek na tomto vztahu (jmenovitě třeba v oblasti sexuálního chování). Kladem této útlé knížky je hutnost, přehlednost a přesnost. Se závěry autora, týkajícími se spolupráce „psychiatrů, biologických psychiatrů a psychoterapeutů, neurobiologů a i neuroendokrinologů“ v blízké budoucnosti, lze jen souhlasit.