Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Třináctá komnata mozku

VLADIMÍR BLAŽEK, VRATISLAV SCHREIBER: Hormony a lidská mysl, Nakl. TRITON, Praha 2004, 130 stran, ISBN 80-7254-433-0, náklad neuveden, cena neuvedena (v prodeji cca za 230 Kč)
 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 117, 2005/2

Významný český lékař (endokrinolog a nestor patologické fyziologie), dobře známý i čtenářům Vesmíru, prof. Vratislav Schreiber se ujal úkolu shrnout fakta o vlivu hormonů na psychické funkce a chování, resp. na lidskou mysl. Poodhrnutí této třinácté komnaty našeho mozku je nadmíru důležité a aktuální. Úzká spojitost hormonální regulace a řídících funkcí mozku prostřednictvím hypotalamo-hypofyzárního systému je již známa dlouho. Vynořují se však stále nové poznatky a otázky o vztahu hormonů, neurohormonů a neurotransmiterů, růstových faktorů apod.

V inspirující úvodní kapitolce se autor zaobírá pojmem lidská mysl, a tím se vyslovuje pro udržení pojmu, který se z vědeckého světa spíše vytrácí, v našem povědomí. Další dvě části jsou zaměřeny na důležité obecné pojmy z endokrinologie (včetně přehledu nejznámějších hormonů) a velmi stručně z neurofyziologie. Členění pokračujících kapitol vychází z tradičního popisu žláz s vnitřní sekrecí a má spíše didaktický charakter při maximální stručnosti a srozumitelnosti. Nastavení úrovně náročnosti řadí práci do okruhu spíše popularizujících publikací pro vzdělané laiky nebo pro doplnění vzdělávání studentů biomedicínských oborů. Tím, že autor na závěr každé kapitoly o jednotlivé endokrinní žláze shrnuje poznatky o důsledcích a vlivech příslušných hormonů na činnost nervové soustavy, usnadňuje čtenáři pochopení složitých vztahů v nadhledu, bez nějž by mu zajímavé dílčí informace mohly uniknout. Čtenář si tak lépe uvědomí význam regulace energetického metabolizmu na činnost mozku, a zvláště na jeho vývoj v dětství (kapitola o štítné žláze), působení iontů Ca2+ ve vztahu k činnosti neuronů a svalových vláken, k srážlivosti krve a funkcím kosterního systému, což je vyladěno především činností štítné žlázy a příštítných tělísek. Obdobně je důležitá pro funkce různých orgánů, ale zvláště významně pro činnost mozku, hladina cukru v krvi, kontrolovaná hormony slinivky břišní za účasti hormonů nadledvin (nejvíce glukokortikoidů) apod. Nadledviny pak působí na organizmus a na „mysl“ člověka ve stresových situacích. Vývojové i bezprostřední působení pohlavních hormonů na mnohé oblasti lidského chování jsou neoddiskutovatelné (autor si samostatně všímá tohoto vztahu vzhledem k agresivitě, násilí). Samozřejmě zde nechybí ani popis vlivu hormonů hypofýzy na naše chování a další kapitolky. Vliv hormonů na činnost mozku či lidskou mysl dokládá autor příklady a důkazy především z klinické oblasti (čili jak se projeví hypo- či hyperfunkce).

Autor sám zdůrazňuje, že se nesnažil podat přehled problematiky na úrovni současných vědeckých poznatků (a těch je k jednotlivým tématům často velmi mnoho), ale že si dal za cíl na úrovni lékařských učebnic shrnout to, co je známo o vlivu hormonů na psychické funkce a lidské chování. Recenzent publikace prof. Cyril Höschl v předmluvě upozorňuje, že se tím autor dostal do určitého rozporu vůči chápání patologických stavů v moderní psychiatrii. Za sebe (coby antropologa, zajímajícího se o biologické základy lidského chování) doplňuji, že i v behoviorálních vědách bez klinického zaměření došlo k široké revoluci v chápání vztahu činnosti mozku a lidského chování a také účasti hormonálních látek na tomto vztahu (jmenovitě třeba v oblasti sexuálního chování). Kladem této útlé knížky je hutnost, přehlednost a přesnost. Se závěry autora, týkajícími se spolupráce „psychiatrů, biologických psychiatrů a psychoterapeutů, neurobiologů a i neuroendokrinologů“ v blízké budoucnosti, lze jen souhlasit.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné