Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Třináctá komnata mozku

VLADIMÍR BLAŽEK, VRATISLAV SCHREIBER: Hormony a lidská mysl, Nakl. TRITON, Praha 2004, 130 stran, ISBN 80-7254-433-0, náklad neuveden, cena neuvedena (v prodeji cca za 230 Kč)
 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 117, 2005/2

Významný český lékař (endokrinolog a nestor patologické fyziologie), dobře známý i čtenářům Vesmíru, prof. Vratislav Schreiber se ujal úkolu shrnout fakta o vlivu hormonů na psychické funkce a chování, resp. na lidskou mysl. Poodhrnutí této třinácté komnaty našeho mozku je nadmíru důležité a aktuální. Úzká spojitost hormonální regulace a řídících funkcí mozku prostřednictvím hypotalamo-hypofyzárního systému je již známa dlouho. Vynořují se však stále nové poznatky a otázky o vztahu hormonů, neurohormonů a neurotransmiterů, růstových faktorů apod.

V inspirující úvodní kapitolce se autor zaobírá pojmem lidská mysl, a tím se vyslovuje pro udržení pojmu, který se z vědeckého světa spíše vytrácí, v našem povědomí. Další dvě části jsou zaměřeny na důležité obecné pojmy z endokrinologie (včetně přehledu nejznámějších hormonů) a velmi stručně z neurofyziologie. Členění pokračujících kapitol vychází z tradičního popisu žláz s vnitřní sekrecí a má spíše didaktický charakter při maximální stručnosti a srozumitelnosti. Nastavení úrovně náročnosti řadí práci do okruhu spíše popularizujících publikací pro vzdělané laiky nebo pro doplnění vzdělávání studentů biomedicínských oborů. Tím, že autor na závěr každé kapitoly o jednotlivé endokrinní žláze shrnuje poznatky o důsledcích a vlivech příslušných hormonů na činnost nervové soustavy, usnadňuje čtenáři pochopení složitých vztahů v nadhledu, bez nějž by mu zajímavé dílčí informace mohly uniknout. Čtenář si tak lépe uvědomí význam regulace energetického metabolizmu na činnost mozku, a zvláště na jeho vývoj v dětství (kapitola o štítné žláze), působení iontů Ca2+ ve vztahu k činnosti neuronů a svalových vláken, k srážlivosti krve a funkcím kosterního systému, což je vyladěno především činností štítné žlázy a příštítných tělísek. Obdobně je důležitá pro funkce různých orgánů, ale zvláště významně pro činnost mozku, hladina cukru v krvi, kontrolovaná hormony slinivky břišní za účasti hormonů nadledvin (nejvíce glukokortikoidů) apod. Nadledviny pak působí na organizmus a na „mysl“ člověka ve stresových situacích. Vývojové i bezprostřední působení pohlavních hormonů na mnohé oblasti lidského chování jsou neoddiskutovatelné (autor si samostatně všímá tohoto vztahu vzhledem k agresivitě, násilí). Samozřejmě zde nechybí ani popis vlivu hormonů hypofýzy na naše chování a další kapitolky. Vliv hormonů na činnost mozku či lidskou mysl dokládá autor příklady a důkazy především z klinické oblasti (čili jak se projeví hypo- či hyperfunkce).

Autor sám zdůrazňuje, že se nesnažil podat přehled problematiky na úrovni současných vědeckých poznatků (a těch je k jednotlivým tématům často velmi mnoho), ale že si dal za cíl na úrovni lékařských učebnic shrnout to, co je známo o vlivu hormonů na psychické funkce a lidské chování. Recenzent publikace prof. Cyril Höschl v předmluvě upozorňuje, že se tím autor dostal do určitého rozporu vůči chápání patologických stavů v moderní psychiatrii. Za sebe (coby antropologa, zajímajícího se o biologické základy lidského chování) doplňuji, že i v behoviorálních vědách bez klinického zaměření došlo k široké revoluci v chápání vztahu činnosti mozku a lidského chování a také účasti hormonálních látek na tomto vztahu (jmenovitě třeba v oblasti sexuálního chování). Kladem této útlé knížky je hutnost, přehlednost a přesnost. Se závěry autora, týkajícími se spolupráce „psychiatrů, biologických psychiatrů a psychoterapeutů, neurobiologů a i neuroendokrinologů“ v blízké budoucnosti, lze jen souhlasit.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné