Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Rádl a vývoj biologie

(Ad Vesmír 83, 593, 2004/10)
 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 65, 2005/2

P. Jerie píše, že výročia Emanuela Rádla (1873–1942) sú „dobrou příležitostí k vzkříšení nebo alespoň oživení jeho myšlenkového odkazu ...“ a kladie si otázku, čo sa stalo počas posledných sto rokov, ktoré uplynuli od vydania Rádlovho diela „Dějiny vývojových theorií v biologii XIX. století“ s českou biologiou, a upresňuje „...tedy biologii obecnou (také ,teoretickou‘), v moderním pojetí rozlišitelnou na funkční a vývojovou“. Jeho dielo a prínos iste bude podrobne a odborne zhodnotený na pripravovanej konferencii. Kedže sa v posledných rokoch zaoberám aj dejinami biológie a ekologie u nás, zaujalo ma hodnotenie E. Rádla, ktoré som našiel v Doslove publikácie „Charles Darwin“ (vyšla v roku 1989 v edícii Medailony nakladateľstva Horizont v Prahe, autori Renáta a Richard Knotovi, 132 strán). Doslov s názvom „Darwinismus u nás“ napísal Emil Hadač, ktorý preložil (spolu so svojou manželkou) a v r. 1953 vydal druhý český preklad diela Ch. Darwina „O vzniku druhů přírodním výběrem“. Uvádza mená popredných prírodovedcov, ktorí sa na konci 19. a začiatku 20. storočia hlásili k Darwinovi, napriek tomu, že politický režim rakúsko-uhorskej ríše Darwinovi neprial. Ako dôkaz uvádza, že prvý preklad jeho diela vyšiel vlastným nákladom stredoškolského profesora, zoológa Františka Klapálka, až v roku 1914 v neveľkom počte výtlačkov. „Zato darwinismu nepřátelské Dějiny vývojových teorií v biologii 19. století, které napsal Emanuel Rádl, vyšly v Laichterově nakladatelství již pět let předtím.“ Pripomína, že Rádl bol Masarykov žiak, pôvodne zoológ, ktorý prednášal filozofiu prírodných vied na Karlovej univerzite. T. G. Masaryk patril k odporcom evolučnej teorie, vyznával „hypotézu tvořitelskou“. E. Rádl vo svojej „zdánlivě objektivní knize se pokusil ukázat, že darwinismus je už dávno překonán, a ovlivnil svým negativním, typicky idealistickým postojem k darwinismu celou generaci našich přírodovědců třicátých let“. Toto zásadné tvrdenie E. Hadača bude iste treba zohľadniť aj pri rozbore myšlienkového odka zu E. Rádla a jeho vplyvu na vývoj biológie v prvej polovici 20. storočia u nás.

Ke stažení

O autorovi

Pavol Eliáš

Prof. RNDr. Pavol Eliáš, CSc., (*1949) vyštudoval Prírodovedeckú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Na Fakulte európskych štúdií a regionálneho rozvoja Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitre, kde je vedúcim katedry ekológie, sa okrem iného zaoberá výskumom flóry a vegetácie na narušených stanovištiach a možnosťami jej obnovy.

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné