Co v zimě trápí evropské čápy

Když ornitologové neznají přesný důvod, proč se populace některého tažného ptáka mění, svádějí to většinou na události v jeho zimovišti – do Afriky je daleko a každý pochopí, že něco tam vybádat není snadné. Občas se však záhadu afrických zimovišť u některého druhu podaří prolomit. V poslední době se např. zjistilo, jak souvisí přežívání čápů bílých, zjištěné na základě kroužkovacích dat, se změnami primární produktivity v zóně Sahelu. V letech s nízkou produktivitou bylo přežívání čápů hnízdících na území bývalého východního Německa a Polska nízké, a naopak. Je zajímavé, že tak výrazný vliv mělo prostředí v oblasti, kde čápi tráví pouze malou část své zimní dovolené – produktivita východoafrických a jihoafrických savan, kde se čápi zdržují většinu zimy, již jejich přežívání neovlivňovala. Je tomu tak proto, že čápi přiletí do oblasti Sahelu těsně po skončení dešťů, kdy je tam všude do statek potravy, a musí tam přežít do té doby, než se zazelenají oblasti pod rovníkem. Pokud však sucho v Sahelu nastoupí dříve, nemohou se čápi do žádné vhodnější oblasti přestěhovat. Naopak rozmary počasí na jižní polokouli již ty čápy, kteří tam úspěšně doletí, příliš netrápí – i v letech s nevýrazným obdobím dešťů dovedou díky svému nomádskému způsobu života najít vydatné zdroje potravy. (Journal of Animal Ecology 74, 656–666, 2005)