Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Fylogeneze virů na obzoru?

 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 572, 2005/10

Donedávna jsme vnímali svět virů jako změť jejich jednotlivých typů, poněkud nadsazeně pojmenovaných jako čeledi, mezi nimž se nehledaly bližší příbuzenské vztahy. Není to zase tak nepochopitelné. Viry jsou vlastně splašené geny, které se rozhodly jít svou vlastní cestou. Je tedy poněkud problematické odpovědět na otázku, zda jsou „živé“ nebo ne. Zjevně příliš nepasují ani do jedné kategorie.

Jak ukazuje studie R. M. Burnetta a jeho kolegů z Wistar Institute ve Filadelfii, mohou být mezi jednotlivými skupinami virů dosud netušené prastaré fylogenetické vztahy. Evoluce virů se studuje velmi špatně. Viry jsou vlastně jen sekvence nukleové kyseliny a obal – a to ještě ne vždy. Navíc nijak zvlášť nectí vlastnická práva hostitelů a bezostyšně vykrádají jejich genomy. Jako parazitické entity také podléhají extrémně rychlé evoluci, která dokáže většinu stop po jakékoliv fylogenezi úspěšně smazat.

Jakžtakž použitelným souborem znaků je obal virových částic, pokud zrovna nejde o viry bezobalné. Burnett s kolegy studoval strukturní modely obalů různých virů a našel překvapující strukturní podobnosti mezi obaly viru PRD1, který infikuje bakterie, a obaly lidských adenovirů, které způsobují různá onemocnění, převážně dýchacích cest. Nakonec se ukázalo, že zmíněné strukturní podobnosti lze nalézt u virů infikujících příslušníky všech tří říší živých organizmů – bakterií, archeí a eukaryí.

Je otázkou, zda strukturní podobnosti ve stavbě obalu různých virů nutně vypovídají o jejich společném původu, anebo zda náhodou nejde o nějaké prosté evoluční omezení na molekulární úrovni, které viry sdílejí jen díky svému životnímu stylu. Představa prastarých fylogenetických linií virů příliš neodpovídá jejich povaze. Na druhou stranu výzkum obalových struktur virů rozhodně není k zahození. Přináší totiž cenné poznatky pro vývoj protivirových léků. (Molecular Cell 16, 5, 673–685, 2005)

Obrázky

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné