Kdo žije na mrtvých velrybách?

Loni byly objeveny u Kalifornie v hloubce 3000 m kostry uhynulých kytovců zbarvené do růžova. Brzy se zjistilo, že ve skutečnosti jsou pokryty obrovským množstvím neznámých mnohoštětinatců (Polychaeta). Tito živočichové jsou velcí až 10 cm, mají filtrační chapadla a zvláštní kotvicí výběžky (jakési „kořeny“) plné bakterií. Bakterie se živí olejem z kytovčích kostí a žijí s mnohoštětinatci v symbióze.

Zpočátku se říkalo, že jde o další případ symbiózy v hlubokomořských podmínkách (v symbióze s bakteriemi žijí např. i bradatice rodu Riftia). Další výzkum ukázal, že podobnost symbiózy nového kroužkovce s hlubokomořskými bradaticemi není náhodná. Letos byl tento mnohoštětinatec zařazen k rodu Osedax (s druhy O. rubiplumus a O. frankpressi), patřícími na základě morfologického i molekulárního studia k bradaticím (Pogonophora) z čeledi Siboglinidae. Zmíněná symbióza tedy není něčím tak mimořádným, u bradatic se to prostě „stává“. Rozdíl je jen v tom, že nově nalezení mnohoštětinatci nemají zřetelný svébytný tělesný oddíl s bakteriemi, ale cibulkovitý váček na konci těla – vaječník samice obsahující kromě vajíček bakterie. Z vaječníku vybíhá řada výrazně prokrvených zelenavých výběžků, které umožňují vlastní příjem tuku pro symbiotické bakterie (skupiny Oceanospirillales).

Nově objevený rod se od svých příbuzných nejspíš oddělil před 42 miliony let a začal se živit tukem z kostí kytovců skupiny Archaeoceti. Samice jsou velké, samečci malí a jsou chráněni v samičím vejcovodu. Jejich pohlaví je možná dáno prostředím podobně jako u rypohlavce Bonellia viridis, jehož larvička se stává samicí, pokud samostatně usedne na mořské dno. Jestliže místo toho usedne na samici, změní se v samečka. (Science 301, 1467, 2003 a 305, 668, 2004)