Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kdo žije na mrtvých velrybách?

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 7, 2005/1

Loni byly objeveny u Kalifornie v hloubce 3000 m kostry uhynulých kytovců zbarvené do růžova. Brzy se zjistilo, že ve skutečnosti jsou pokryty obrovským množstvím neznámých mnohoštětinatců (Polychaeta). Tito živočichové jsou velcí až 10 cm, mají filtrační chapadla a zvláštní kotvicí výběžky (jakési „kořeny“) plné bakterií. Bakterie se živí olejem z kytovčích kostí a žijí s mnohoštětinatci v symbióze.

Zpočátku se říkalo, že jde o další případ symbiózy v hlubokomořských podmínkách (v symbióze s bakteriemi žijí např. i bradatice rodu Riftia). Další výzkum ukázal, že podobnost symbiózy nového kroužkovce s hlubokomořskými bradaticemi není náhodná. Letos byl tento mnohoštětinatec zařazen k rodu Osedax (s druhy O. rubiplumusO. frankpressi), patřícími na základě morfologického i molekulárního studia k bradaticím (Pogonophora) z čeledi Siboglinidae. Zmíněná symbióza tedy není něčím tak mimořádným, u bradatic se to prostě „stává“. Rozdíl je jen v tom, že nově nalezení mnohoštětinatci nemají zřetelný svébytný tělesný oddíl s bakteriemi, ale cibulkovitý váček na konci těla – vaječník samice obsahující kromě vajíček bakterie. Z vaječníku vybíhá řada výrazně prokrvených zelenavých výběžků, které umožňují vlastní příjem tuku pro symbiotické bakterie (skupiny Oceanospirillales).

Nově objevený rod se od svých příbuzných nejspíš oddělil před 42 miliony let a začal se živit tukem z kostí kytovců skupiny Archaeoceti. Samice jsou velké, samečci malí a jsou chráněni v samičím vejcovodu. Jejich pohlaví je možná dáno prostředím podobně jako u rypohlavce Bonellia viridis, jehož larvička se stává samicí, pokud samostatně usedne na mořské dno. Jestliže místo toho usedne na samici, změní se v samečka. (Science 301, 1467, 2003 a 305, 668, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné