Král bere vše

Studium potravního chování lvů a dalších velkých šelem, které prohánějí stáda kopytníků po afrických savanách, by mohlo vypadat jako nošení dříví do lesa – vzhledem k atraktivnosti těchto zvířat musí mít přeci zoologové v otázkách jejich potravy dávno jasno. Vědci z univerzity v Pretorii si přesto dali práci s analýzou více než 4000 obětí čtyř druhů savčích predátorů (lva, levharta, geparda a psa hyenovitého) a dospěli k poměrně zajímavým výsledkům. Se zvyšující se hmotností predátora příliš neroste velikost jeho kořisti, ale spíše se rozšiřuje její hmotnostní spektrum – lvi a samci levhartů mohou lovit téměř cokoliv od malých opic až po buvoly, kdežto menší druhy (třeba gepard) dávají přednost malé kořisti. Tato specializace menších šelem však není dána tím, že by nebyly schopny větší zvířata ulovit – samec geparda si poradí i s antilopou kudu. Ovšem pokud se menšímu dravci podaří skolit nějaký ten kapitální kousek, značně riskuje, že přijde větší dravec, a úlovek menšího skončí (možná doslova) v jámě lvové. Historky o tom, jak se např. psi hyenovití přikrmují na lví kořisti, jak se to občas vypráví ve filmech o přírodě, nejsou typické – lev si rád odpustí práci s honěním hbité kořisti a přijde rovnou k hotovému. Ostatně jakožto král zvířat si to může dovolit.

(Journal of Animal Ecology 73, 2004, 410–423)