Kdy (a proč) zemřel první maratonský běžec?

Maratonský běh se letos opět konal na původní trati. Co nám to připomíná? V roce 490 př. n. l. se u Marathónu vylodila početná perská vojska v obrovské přesile proti vojsku athénskému. Athéňané vyslali do Sparty (Lakedaimónu) běžce s žádostí o pomoc. Ten vzkaz vyřídil a Lakedaimonští skutečně chtěli poskytnout Athéňanům pomoc. Podle Hérodota (asi 485–425 př. n. l.) tak ale nemohli učinit hned. Byl totiž právě devátý den v měsíci a devátého nemohli vyrazit, leda až za úplňku. Na základě Hérodotova popisu stanovil Augustin Boeckh v 19. století datum bitvy na 12. září 490 př. n. l. (Pozdější autoři ještě přidali fakt, že Sparta právě pořádala bojové hry na počest Apollóna Karneia a v této době jim bylo zakázáno bojovat.) Po návratu posla se athénské vojsko rozhodlo bojovat a Peršany porazilo. Víme, že běžec přiběhl do Athén, zvolal Zvítězili jsme, radujte se! a padl mrtev. (Tuto příhodu Hérodotos nepopisuje, doplnil ji až Plutarchos, který žil zhruba 500 let po Hérodotovi.)

Nedávno upozornil Donald Olson z Texaské státní univerzity v San Marco na to, že v době bitvy u Marathónu existovaly dva kalendáře: athénský, v němž rok začínal v prvním novoluní po letním slunovratu, a spartský, v němž začínal v prvním novoluní po podzimní rovnodennosti. D. Olson a jeho kolegové vypočítali, že v roce 490–491 př. n. l. bylo o jedno novoluní mezi podzimní rovnodenností a letním slunovratem více než normálně, a to proto, že se solární rok vždy nekryje s lunárním. V důsledku toho byl spartský kalendář oproti athénskému posunut o jeden měsíc dopředu, takže podle Olsona se bitva u Marathónu udála již 12. srpna 490 př. n. l. V tom případě je možné, že běžec doběhl do Athén vyčerpán srpnovým vedrem.

(Nature 430, 382, 2004)