Vydechovaný vzduch a poruchy metabolizmu

Problematika jistě nemůže být na daném prostoru popsána ve všech detailech, nicméně by bylo vhodné připomenout, že řada těkavých složek stanovovaných v dechu je přímým výsledkem metabolizmu bakterií osídlujících oba konce lidského gastrointestinálního traktu. Na jeho horním konci (v ústech) je významná tvorba páchnoucích látek (sulfanu, metantiolu, dimetylsulfidu aj.) periodontálními [ozubicovými] anaerobními organizmy. Ty jsou nejen odpovědné za páchnoucí dech, ale jsou uváděny do souvislosti s periodontálními onemocněními. Ve střevě pak je přítomnost metanu výsledkem osídlení metanogenními bakteriemi, zejména Methanobrevibacter smithii. V literatuře je uváděn možný význam stanovení metanu v dechu pro diagnostiku divertikulózy [četných výchlipek, např. v tlustém střevě], Crohnovy choroby [zánětlivého střevního onemocnění], možná i kolorektálního karcinomu a dalších. V případě střevního vodíku je kromě metanogenů významná i činnost sulfátredukujících bakterií, které jej naopak spotřebovávají; zvýšená koncentrace vodíku je např. uváděna u pacientů s cystoidní pneumatózou střeva. Jednoznačné určení diagnostického, popřípadě etiologického významu všech těchto složek je komplikováno komplexností bakteriální flóry, zejména ve složitém ekosystému lidského střeva (blíže viz Julák J.: Identifikace bakterií metodami instrumentální chemické analýzy, Karolinum, Praha 1998).