Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Plevel, pleva a plivat

(Ad Vesmír 83, 398, 2004/7)
 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 426, 2004/8

V článku J. Sádla a P. Pokorného „Neolit skončil, zapomeňte!“ jsou chybně dána do souvislosti tři stará slovanská slova, jejichž etymologie je odlišná:

Podstatné jméno plevel je odvozeno od slovesa plít (1. os. pleji – zbavuji se nežádoucích rostlin), resp. praslo­vanské pelvel bylo patrně odvozeno od praslovanského pelti, jehož východiskem je indoevropský kořen znamenající odtrhávat, štěpit (z téhož kořene se odvíjí i slovo půl).

Stejně znějící plít (1. os. pliji – vrhám sliny), resp. přepokládané praslovanské pľvati, se odvíjí od indoevropského kořene, který je onomatopoický (napodobuje přirozený zvuk). Patří zřejmě do kategorie slov vyjadřujících vrhání z úst (viz též blít). Plít v tomto významu je zastaralé, v nové češtině zní plivat.

Pleva (praslovanská pelva) se odvíjí od indoevropského pel – prach, mouka (viz též ř. pálé či lat. pollen téhož významu), z něhož vzniklo i sloveso pálat – čistit rozdrcené obilí pomocí silnějšího větru. Obilí se nabere na opálku (naběračku, ošatku), z níž se vyhodí vzhůru a opět se do ní chytá, popř. se nechá padnout na zem; vítr při tom odvěje zadinu i plevy na stranu. Snad vlivem toho, že se pleva odpálá (podobně jako se plevel odtrhá), bývá toto slovo mylně spojováno s pletím.

Plevel tedy souvisí pouze s pletím a nesouvisí ani s plitím (pliváním), ani s plevami. Uvedených chyb jsem si bohužel všimla až po odevzdání čísla do tisku, čtenářům se omlouvám.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...