Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Plevel, pleva a plivat

(Ad Vesmír 83, 398, 2004/7)
 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 426, 2004/8

V článku J. Sádla a P. Pokorného „Neolit skončil, zapomeňte!“ jsou chybně dána do souvislosti tři stará slovanská slova, jejichž etymologie je odlišná:

Podstatné jméno plevel je odvozeno od slovesa plít (1. os. pleji – zbavuji se nežádoucích rostlin), resp. praslo­vanské pelvel bylo patrně odvozeno od praslovanského pelti, jehož východiskem je indoevropský kořen znamenající odtrhávat, štěpit (z téhož kořene se odvíjí i slovo půl).

Stejně znějící plít (1. os. pliji – vrhám sliny), resp. přepokládané praslovanské pľvati, se odvíjí od indoevropského kořene, který je onomatopoický (napodobuje přirozený zvuk). Patří zřejmě do kategorie slov vyjadřujících vrhání z úst (viz též blít). Plít v tomto významu je zastaralé, v nové češtině zní plivat.

Pleva (praslovanská pelva) se odvíjí od indoevropského pel – prach, mouka (viz též ř. pálé či lat. pollen téhož významu), z něhož vzniklo i sloveso pálat – čistit rozdrcené obilí pomocí silnějšího větru. Obilí se nabere na opálku (naběračku, ošatku), z níž se vyhodí vzhůru a opět se do ní chytá, popř. se nechá padnout na zem; vítr při tom odvěje zadinu i plevy na stranu. Snad vlivem toho, že se pleva odpálá (podobně jako se plevel odtrhá), bývá toto slovo mylně spojováno s pletím.

Plevel tedy souvisí pouze s pletím a nesouvisí ani s plitím (pliváním), ani s plevami. Uvedených chyb jsem si bohužel všimla až po odevzdání čísla do tisku, čtenářům se omlouvám.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....