Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Plevel, pleva a plivat

(Ad Vesmír 83, 398, 2004/7)
 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 426, 2004/8

V článku J. Sádla a P. Pokorného „Neolit skončil, zapomeňte!“ jsou chybně dána do souvislosti tři stará slovanská slova, jejichž etymologie je odlišná:

Podstatné jméno plevel je odvozeno od slovesa plít (1. os. pleji – zbavuji se nežádoucích rostlin), resp. praslo­vanské pelvel bylo patrně odvozeno od praslovanského pelti, jehož východiskem je indoevropský kořen znamenající odtrhávat, štěpit (z téhož kořene se odvíjí i slovo půl).

Stejně znějící plít (1. os. pliji – vrhám sliny), resp. přepokládané praslovanské pľvati, se odvíjí od indoevropského kořene, který je onomatopoický (napodobuje přirozený zvuk). Patří zřejmě do kategorie slov vyjadřujících vrhání z úst (viz též blít). Plít v tomto významu je zastaralé, v nové češtině zní plivat.

Pleva (praslovanská pelva) se odvíjí od indoevropského pel – prach, mouka (viz též ř. pálé či lat. pollen téhož významu), z něhož vzniklo i sloveso pálat – čistit rozdrcené obilí pomocí silnějšího větru. Obilí se nabere na opálku (naběračku, ošatku), z níž se vyhodí vzhůru a opět se do ní chytá, popř. se nechá padnout na zem; vítr při tom odvěje zadinu i plevy na stranu. Snad vlivem toho, že se pleva odpálá (podobně jako se plevel odtrhá), bývá toto slovo mylně spojováno s pletím.

Plevel tedy souvisí pouze s pletím a nesouvisí ani s plitím (pliváním), ani s plevami. Uvedených chyb jsem si bohužel všimla až po odevzdání čísla do tisku, čtenářům se omlouvám.

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.