Která myška je marmyška?

Žádná „myška“ to není. Objasnění slova najdeme jedině v „Rybářském slovníku“ M. Pohunka (Fraus, Plzeň 1996). Není to ale ani ryba…

Podle slovníku je marmyška umělá nástraha, dříve se vyráběla hlavně z olova, dnes jsou v prodeji nástrahy mnoha barev i tvarů a vyrábějí se z nejrůznějších materiálů. Termín byl v blíže neidentifikovatelné době ústní cestou přejat z ruštiny. Původní ruská psaná podoba termínu je mormyška. Název návnady byl utvořen příponou -ka od podstatného jména mormyš, což není nic jiného než blešivec (Gammarus). Známe ho všichni. Nahlédneme na dno studánky s čirou vodou – a hemží se to tam drobnými průsvitnými tvorečky. Nabereme vodu – a potvůrky kmitají na dně nádoby jak divé, slabší povahy vodu radši slévají.

Ne že by ruští rybáři chytali ryby na blešivce. Motivace k utvoření slova byla zřejmě metaforická. Blešivec se ve vodě přemísťuje charakteristickým pohybem (dlouho nic, a naráz fuč), tak jako rybář s chvilkovými přestávkami potahuje nástrahu. Není to tedy ryba, ale „rak“ (aspoň metaforický) to je – přesněji malý korýš z podřádu různonožců. (Naše řeč 86, 270, 2003/5)