Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Blízké průlety asteroidů

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 428, 2004/8

Letos v březnu proběhla sdělovacími prostředky zpráva o rekordně blízkém průletu asteroidu kolem Země. Podobná setkání zažívá Země často, pokud však kosmické těleso nevstoupí do atmosféry a nezazáří jako velice jasný bolid, většinou unikne naší pozornosti. Přesto astronomové zpozorují poměrně dost blízkých průletů. Mají na vyhledávání blízkozemních planetek speciální programy, např. LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) či LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search). Jen od ledna do poloviny června zaregistrovaly observatoře osm případů, kdy planetka prolétla sférou gravitačního vlivu Země, třikrát se dokonce dostala blíže než do vzdálenosti, v níž obíhá Měsíc.

Objekt 2004 BK86 o průměru 20–50 metrů byl objeven 30. ledna na observatoři v Novém Mexiku a v noci na 2. února minul Zemi ve vzdálenosti 666 tisíc kilometrů. Planetka 2004 DA53 o průměru nanejvýš 10 metrů byla objevena 26. února. Zjistilo se, že minula Zemi ve vzdálenosti 488 tisíc kilometrů již 24. února, tedy dříve, než byla objevena.

Rekordmanem se stal asteroid 2004 FH, objevený 16. března, který těsně před půlnocí světového času 18. března minul Zemi ve vzdálenosti 49 tisíc kilometrů. Jeho velikost se odhaduje na 20 až 40 metrů. Hned 19. března byl objeven objekt 2004 FY3 o rozměru 30 až 60 metrů, který prolétl ve vzdálenosti 794 tisíc kilometrů kolem Země již 17. března. Další blízkozemní asteroid 2004 FY15 (10 až 40 m) byl zpozorován na hoře Mt. Bigelow v Arizoně; Zemi minul ve vzdálenosti 239 tisíc kilometrů v noci z 27. na 26. března. Již 30. března byla nalezena malá planetka 2004 FM32 (10 až 20 m), která 25. března minula Zemi ve vzdálenosti 694 tisíc kilometrů. V pátek 16. dubna byl na Lowellově observatoři v arizonském Flagstaffu objeven asteroid 2004 HE z rodiny Apollo o průměru 10 až 20 metrů, který o dva dny později minul naši planetu ve vzdálenosti 277 tisíc kilometrů. Zatím posledním pozorovaným takovým objektem byl 2004 KF17, který se k nám 31. května přiblížil na 703 tisíce kilometrů. Tento asteroid o průměru 20 až 50 metrů byl objeven o tři dny dříve v rámci programu LINEAR na Lincolnově observatoři.

Rozměry všech uvedených těles, stanovené na základě jejich hvězdné velikosti (jasnosti), jsou tak nepatrné, že ani jedno z nich by při eventuální strážce se Zemí nezpůsobilo celoplanetární katastrofu. Přesto má sledování blízkozemních planetek obrovský význam pro poznání potenciálního nebezpečí hrozícího naší civilizaci.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné