Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Blízké průlety asteroidů

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 428, 2004/8

Letos v březnu proběhla sdělovacími prostředky zpráva o rekordně blízkém průletu asteroidu kolem Země. Podobná setkání zažívá Země často, pokud však kosmické těleso nevstoupí do atmosféry a nezazáří jako velice jasný bolid, většinou unikne naší pozornosti. Přesto astronomové zpozorují poměrně dost blízkých průletů. Mají na vyhledávání blízkozemních planetek speciální programy, např. LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) či LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search). Jen od ledna do poloviny června zaregistrovaly observatoře osm případů, kdy planetka prolétla sférou gravitačního vlivu Země, třikrát se dokonce dostala blíže než do vzdálenosti, v níž obíhá Měsíc.

Objekt 2004 BK86 o průměru 20–50 metrů byl objeven 30. ledna na observatoři v Novém Mexiku a v noci na 2. února minul Zemi ve vzdálenosti 666 tisíc kilometrů. Planetka 2004 DA53 o průměru nanejvýš 10 metrů byla objevena 26. února. Zjistilo se, že minula Zemi ve vzdálenosti 488 tisíc kilometrů již 24. února, tedy dříve, než byla objevena.

Rekordmanem se stal asteroid 2004 FH, objevený 16. března, který těsně před půlnocí světového času 18. března minul Zemi ve vzdálenosti 49 tisíc kilometrů. Jeho velikost se odhaduje na 20 až 40 metrů. Hned 19. března byl objeven objekt 2004 FY3 o rozměru 30 až 60 metrů, který prolétl ve vzdálenosti 794 tisíc kilometrů kolem Země již 17. března. Další blízkozemní asteroid 2004 FY15 (10 až 40 m) byl zpozorován na hoře Mt. Bigelow v Arizoně; Zemi minul ve vzdálenosti 239 tisíc kilometrů v noci z 27. na 26. března. Již 30. března byla nalezena malá planetka 2004 FM32 (10 až 20 m), která 25. března minula Zemi ve vzdálenosti 694 tisíc kilometrů. V pátek 16. dubna byl na Lowellově observatoři v arizonském Flagstaffu objeven asteroid 2004 HE z rodiny Apollo o průměru 10 až 20 metrů, který o dva dny později minul naši planetu ve vzdálenosti 277 tisíc kilometrů. Zatím posledním pozorovaným takovým objektem byl 2004 KF17, který se k nám 31. května přiblížil na 703 tisíce kilometrů. Tento asteroid o průměru 20 až 50 metrů byl objeven o tři dny dříve v rámci programu LINEAR na Lincolnově observatoři.

Rozměry všech uvedených těles, stanovené na základě jejich hvězdné velikosti (jasnosti), jsou tak nepatrné, že ani jedno z nich by při eventuální strážce se Zemí nezpůsobilo celoplanetární katastrofu. Přesto má sledování blízkozemních planetek obrovský význam pro poznání potenciálního nebezpečí hrozícího naší civilizaci.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné