Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Velký bratr má sourozence

(ad Petr Pokorný: Velký bratr uděluje lekci, Vesmír 83, 276, 2004/5)
 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 372, 2004/7

Stanislav Komárek v jednom ze svých esejů poznamenal, že číst o cestování a skutečně cestovat je zhruba totéž jako číst o žumpě a do žumpy spadnout. Toto čtení se zřejmě netýká pouze obvyklých textů, ale také geologického záznamu. Proto rozumím nadšení Petra Pokorného ve chvíli, kdy objevil v tajze Západního Sajanu rostlinná společenstva charakterizující středoevropské glaciály. Shodou okolností jsem zažil obdobný pocit na protilehlé straně planety – tentokrát ovšem nešlo o rostlinstvo, ale o geologické procesy.

Zvlněná krajina Západního Sajanu postrádá podstatný rys velké části (zejména severní) Českého masivu: mohutný sedimentární pokryv vodorovně uložených, vesměs málo zpevněných usazenin. Proto tam nehledejme analogii jevů, které během glaciálů formovaly pískovcová skalní města či řeky protínající tabule křídových usazenin. V dnešní krajině jsou tato geologická tělesa a geomorfologické fenomény opticky i fakticky setřeny. Holocenní půdní pokryv, po tisíciletí nepřerušený vývoj půd, lesní hospodářství a zemědělství, budování cest – to vše vytvořilo mozaiku české krajiny, která je jen z malé části podmíněna ději ledových dob. Přesto si bez nich nelze představit pískovcová skalní města ani říční údolí – potíž je v tom, že jde právě jen o představu či myšlenkovou konstrukci, která nikdy není úplná.

Moje setkání s „glaciálem“ se odehrálo v Patagonii. Krajina na východ od And je tvořena vodorovně, popř. mírně šikmo uloženými vulkanosedimentárními souvrstvími druhohorního a třetihorního stáří, v nichž směrem k Atlantiku přibývají klastické usazeniny (vzniklé z úlomků rozrušených starších hornin) mělkého moře. Obvyklá nadmořská výška je několik set metrů. Místy jsou hojné projevy čedičového vulkanizmu, který je intenzitou srovnatelný s neogenním (tj. mladším třetihorním) vývojem v Českém středohoří. Řeky pramenící v Andách – Chubut, Senguerr, Rio Negro – mají poměrně stabilní celoroční průtok. Dnešní vegetace je na pomezí stepí a polopouští, a to v důsledku srážkového stínu And; stromové porosty jsou pouze v nivách řek. Rozdíly letních a zimních teplot jsou značné. I přesto, že vegetace zabraňuje rychlé erozi a vyslovené přeměně krajiny v poušť, často tu lze pozorovat tělesa svahových osypů, říčních teras, výplní říčních koryt apod. Různý stupeň pokrytí těchto těles půdou a vegetací vtahuje pozorovatele do vnímání alespoň relativní rychlosti procesů, jejich rozsahu a intenzity.

Glaciály jsou v Jižní Americe zcela jinou kapitolou než v Evropě. Načasování hlavních zalednění bylo odlišné, i když kolísání mořské hladiny ovlivňující erozní bázi řek bylo pochopitelně stejné. O tyto prvky geologické historie však v tomto případě nejde. Důležitá je rámcová podobnost horninového složení, reliéfu, klimatu a typu vegetace v severočeských glaciálech a v dnešní Patagonii. Na mnoha místech jsem měl pocit, že vidím určitá místa české krajiny „svlečená“ z holocenního obalu a nesoucí stopy právě probíhajícího glaciálu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...