Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Další záhada Marsu objasněna

 |  14. 6. 2004
 |  Vesmír 83, 302, 2004/6

Spirálovité trhliny v polárních čepicích Marsu byly pro vědce záhadou již od prvních obrázků sondy Viking v roce 1976. Pohled na tvary podobné spirálovým galaxiím nebo hurikánům viděným shora se naskýtal každé sondě, která polární oblasti Marsu snímkovala. Pokrývají totiž stovky kilometrů polárních oblastí a mají při šířce kolem deseti kilometrů hloubku přibližně tisíc metrů. Mechanizmus jejich vzniku však objasnil až Jon D. Pelletier z Arizonské univerzity v Tucsonu (USA).

Na Marsu je povrchová teplota závislá pouze na úhlu náklonu povrchu směrem ke Slunci. (Není tomu tedy jako na Zemi, kde lokální teplota závisí především na oceánských a atmosférických proudech.) Brázdy se na Marsu tvoří v důsledku nerovností jeho povrchu v polárních ledových čepicích. Místa, která jsou nakloněna trochu kolměji směrem ke Slunci, sublimují. Vzniká tak rýha, jež je ovšem vlivem sublimace stále kolmější ke Slunci, a proto sublimuje stále rychleji. Na druhé straně se vodní výpary usazují na temné straně rýhy. Brázdy tak mohou ve svém tvaru zůstávat. Tvar logaritmické spirály se pak vytvoří v důsledku toho, že směrem k pólům migrují rýhy pomaleji, jelikož je tam nižší teplota a menší náklon.

Pelletierovu domněnku potvrzuje i jeho počítačová simulace, kterou zveřejnil v dubnovém čísle časopisu Geology. (New Scientist 181, 2440, 2004) Martin Petrásek

Ke stažení

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné