Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Živé organizmy v pleistocenní spraši

 |  12. 4. 2004
 |  Vesmír 83, 188, 2004/4

Spraš je žlutavá pleistocenní půda, která vznikala v dobách ledových z akumulace prachu vyvátého z předpolí kontinentálního ledovce. Ruský půdní biolog S. V. Gubin se zabýval otázkou, zda se ve sprašovém permafrostu (věčně zmrzlé půdě tvořené spraší) na severovýchodní Sibiři mohly zachovat živé organizmy. Permafrost je nejenom v závislosti na klimatu a morfologii různě mocný, ale také mívá při povrchu (např. na povlovných svazích obrácených k jihu) zónu nezamrzlé půdy, mocnou několik decimetrů, popř. i několik metrů. V této zóně mohou zajíci a drobní savci hloubit své nory, do kterých zatahují trávu a různá semena. Při dalších sprašových bouřích je tato úroveň s fosilními norami (krotovinami) pohřbívána pod mladšími sedimenty a přesouvá se do zóny permafrostu, ve kterém je schopna v sibiřských podmínkách vydržet dodnes. Pokud je sprašový pokryv proříznut nějakou mladou erozní roklí, která může být až desítky metrů hluboká, odkryjí se starší vrstvy a s nimi i krotoviny se zmrzlou „konzervou“ dávných semen a rostlinných zbytků. Ty je možné datovat pomocí radioaktivního uhlíku.

V krotovinách s výplněmi starými až 33 tisíc let, které byly odkryty v hloubkách 30–40 m pod povrchem, byly nalezeny desítky druhů vyšších rostlin včetně semen silenky (Silene stenophylla), jež se podařilo po rozmrznutí vypěstovat. Ukázalo se, že v podmínkách permafrostu si některá semena mohou udržet klíčivost po dobu několika tisíc a výjimečně i několika desítek tisíc let! Kromě vyšších rostlin bylo „resuscitováno“ velké množství mikroorganizmů – zejména bakterií, hub, prvoků a bičíkovců a také spor mechorostů. Zvláště výhodným substrátem pro mikroorganizmy jsou exkrementy fosilních hlodavců. Je zajímavé, že z našeho hlediska patřila řada nalezených druhů rostlin mezi teplomilnou flóru – a to prosím na sibiřské Kolymě, navíc ještě v době ledové. Tato zdánlivá hádanka může mít jednoduché vysvětlení – horké sibiřské léto. I současné teplomilné druhy rostlin často snášejí mrazy lépe než druhy se středními či nižšími nároky na teplotu. Je to dáno tím, že mnohé takzvaně teplomilné druhy rostou na tenkých, vysýchavých půdách někde na skalní římse, kde se v zimě nedrží sníh a kde půda promrzá až na kámen. Teplomilné je nazýváme také proto, že je navštěvujeme, když kvetou, tedy v době, kdy bývá teplo. (Loess and Paleoenvironment, Geos, Moskva 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné