Čenichající krysy a TBC

Že nám vycvičení psi pomáhají na hranicích odhalovat drogy skryté v zavazadlech, není nic nového. V podobném směru jsou zaškolováni i vepři. Jsou přece známí tím, jak dobře dovedou nacházet v zemi lanýže (Vesmír 70, 116, 1991). A nyní by se k nimi měly přiřadit také – krysy!

Tedy přesně řečeno africká krysa obrovská (Cricetomys gambianus), nazývaná dříve též křečkomyš. Má totiž lícní torby, v nichž si snáší potravu jako křeček. Je to noční tvor, který se řídí sluchem a čichem. Přinucena pohybovat se v pokusných podmínkách i ve dne, užívala k orientaci zřetelně především čich.Belgická společnost APOPO, která si klade za cíl vyhledávat pozemní miny, proto tyto krysy cvičí k jejich objevování. A to k nacházení jak min kovových, tak plastových. Na svých internetových stránkách pěje na krysy nejvyšší chválu. Mají vysoce vyvinutý čichový smysl, snadno se ochočí, jsou menší než dosud používaná zvířata, jsou laciné, snadno se chovají a převážejí a snadno se také přizpůsobují novému prostředí. Jednou vyučené, zamilují si opakování zadaných úkolů.Největší „hit“ s nimi se však objevil nyní. Pokusně bylo zjištěno, že tyto krysy dokážou rozpoznat přítomnost Mycobacterium tuberculosis, a to nejen v kulturách, ale i ve slinách nakažených pacientů! Průkaz v nátěrech se zpravidla provádí barvením Ziehl-Nielsenovým nebo nověji auraminem. V obou případech je třeba výsledky odečíst pod mikroskopem, ve druhém dokonce nutně musí být vybaven zdrojem ultrafi alového záření. A kultivační průkaz je technicky i časově ještě náročnější. Kdyby skutečně šlo k těmto účelům použít krysy, byl by to v afrických poměrech mimořádný pokrok a velká úspora. Bylo zjištěno, že krysa dokáže během pouhé půl hodiny odečíst 150 vzorků, zatímco člověk s mikroskopem jich zpracuje jen 20 za den. A krysy při tom mají mít úspěšnost až 92 %. Uvidíme, jak se vše vyvine.