Rozmnožování je stále náročnější

Čím je zvíře větší, tím méně má mláďat. Je to logické, neboť než velký živočich do svých rozměrů doroste, uplyne dosti dlouhá doba. Pro rodiče je pak výhodnější starat se déle a pečlivěji o jediné mládě než stále rodit velké množství potomků, a pak je nechávat napospas osudu. Protože je hmotnost přímo úměrná energetickým nárokům, lze říci, že méně mláďat mají druhy, které spotřebovávají více energie. Spotřebu energie lze měřit i u lidí – podle různých kritérií jde spočítat, kolik např. jednotlivé národy zkonzumují. Když se potom závislost porodnosti různých států světa na jejich energetických nárocích vynese do grafu, vyjde naprosto stejný obrázek jako u živočichů – ti, kteří spotřebovávají více energie, se množí méně. Dokonce existuje plynulý přechod od lidí ke zvířatům, jediná pomyslná přímka by tedy spojovala třeba Američana, Inda, zebru a myš. Vysvětlení zjištěné závislosti u lidí je obdobné: se vzrůstajícími energetickými požadavky národa se zesložiťují i jeho socioekonomické sítě, takže trvá mnoho let, než je mladý člověk připraven v jejich nepřehledné struktuře s úspěchem přežít. Rodičům pak nezbývá než svoji ratolest ke spletité cestě životem dlouho a trpělivě připravovat a na pořízení dalších potomků se již nedostává času ani peněz. (Ecology Letters 6, 295–300, 2003)