Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Něco o zřizování nových obcí

 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 128, 2004/3

Čekáte-li komentář k aktuálním změnám, pak vás zklamu. Použila jsem totiž titulek článku, který uveřejnil v Národních novinách 12. 8. 1849 Karel Havlíček Borovský. Oč v něm jde? Podle zákona ze 17. 3. 1849 byl po rozpadu patrimoniální správy změněn správní systém v Čechách, celé území bylo přerozděleno do nových politických a soudních okresů. Větší vsi měly tvořit samostatné katastrální obce, menší se měly všelijak pospojovat, některé i rozdělit (část k jedné velké obci, část k druhé). Teoreticky byla příslušnost k obci výsledkem dohody mezi vesnickým zastupitelstvem a krajskými úředníky, ale mnohde se nepohodli a rozdělení bylo dokončeno administrativním zásahem shora. Vídeňské ministerstvo vnitra, které akci řídilo, sice zdůrazňovalo, že podle paragrafu 4 obecního zákoníku nesmějí být obce spojovány či děleny bez vůle obyvatel, praxe však byla jiná.

Článek K. H. Borovského, zdůrazňující svobodu obcí, vyvolal v té době obrovský ohlas. Ve spojování obcí spatřoval Havlíček „reakcionářské úmysly“, podle něj bylo cílem zbavit občany vlivu na rozhodování o svých věcech a pověřit jím placené úředníky bydlící jinde. Obával se, že občané potom ztratí o společné věci zájem a svou energii vyplýtvají ve sporech mezi vesnicemi. Vyvracel zprávy, že si každá samostatná vesnice musí platit dosazeného úředníka, a vyzýval vesničany, aby mezi sebou našli někoho, kdo umí psát a kdo by úřední povinnosti zastal. Poukazoval na to, že dotyčný nemusí umět německy, protože oficiálně je úřední řečí i čeština.

Při svých protestech vesničané argumentovali tím, že budou mít daleko na úřad, ale hlavním důvodem byly národnostní rozdíly. Některé obce se vzepřely a uspěly, jiným se to nepodařilo. Například na Liberecku se český Sobákov odmítl spojit s německým Kotlem, ale později byly sloučeny z moci úřední. Okresní úřady vyvracely námitku,že se občané různých národností nedomluví, podle nich mělo spojení různojazyčných skupin naopak obyvatele sbližovat. Občanům bylo doporučeno, aby si zvolili představenstvo ovládající oba jazyky a předsedové aby se střídali, jednou Čech, jednou Němec. A jak to dopadlo? Tu a tam samostatnost obhájili. Jinde se podle svého vlastního návrhu rozdělili (u nás nic neobvyklého), jak o tom svědčí některé nové vsi, které novost nesou v názvu. Když se však podíváme na lexikon obcí vydaný po reformě, zjistíme, že se úřednímu rozhodnutí ubránili málokde. (Onomastické práce 4, ÚJČ AV ČR 2000, s. 56–58)

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné