Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Něco o zřizování nových obcí

 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 128, 2004/3

Čekáte-li komentář k aktuálním změnám, pak vás zklamu. Použila jsem totiž titulek článku, který uveřejnil v Národních novinách 12. 8. 1849 Karel Havlíček Borovský. Oč v něm jde? Podle zákona ze 17. 3. 1849 byl po rozpadu patrimoniální správy změněn správní systém v Čechách, celé území bylo přerozděleno do nových politických a soudních okresů. Větší vsi měly tvořit samostatné katastrální obce, menší se měly všelijak pospojovat, některé i rozdělit (část k jedné velké obci, část k druhé). Teoreticky byla příslušnost k obci výsledkem dohody mezi vesnickým zastupitelstvem a krajskými úředníky, ale mnohde se nepohodli a rozdělení bylo dokončeno administrativním zásahem shora. Vídeňské ministerstvo vnitra, které akci řídilo, sice zdůrazňovalo, že podle paragrafu 4 obecního zákoníku nesmějí být obce spojovány či děleny bez vůle obyvatel, praxe však byla jiná.

Článek K. H. Borovského, zdůrazňující svobodu obcí, vyvolal v té době obrovský ohlas. Ve spojování obcí spatřoval Havlíček „reakcionářské úmysly“, podle něj bylo cílem zbavit občany vlivu na rozhodování o svých věcech a pověřit jím placené úředníky bydlící jinde. Obával se, že občané potom ztratí o společné věci zájem a svou energii vyplýtvají ve sporech mezi vesnicemi. Vyvracel zprávy, že si každá samostatná vesnice musí platit dosazeného úředníka, a vyzýval vesničany, aby mezi sebou našli někoho, kdo umí psát a kdo by úřední povinnosti zastal. Poukazoval na to, že dotyčný nemusí umět německy, protože oficiálně je úřední řečí i čeština.

Při svých protestech vesničané argumentovali tím, že budou mít daleko na úřad, ale hlavním důvodem byly národnostní rozdíly. Některé obce se vzepřely a uspěly, jiným se to nepodařilo. Například na Liberecku se český Sobákov odmítl spojit s německým Kotlem, ale později byly sloučeny z moci úřední. Okresní úřady vyvracely námitku,že se občané různých národností nedomluví, podle nich mělo spojení různojazyčných skupin naopak obyvatele sbližovat. Občanům bylo doporučeno, aby si zvolili představenstvo ovládající oba jazyky a předsedové aby se střídali, jednou Čech, jednou Němec. A jak to dopadlo? Tu a tam samostatnost obhájili. Jinde se podle svého vlastního návrhu rozdělili (u nás nic neobvyklého), jak o tom svědčí některé nové vsi, které novost nesou v názvu. Když se však podíváme na lexikon obcí vydaný po reformě, zjistíme, že se úřednímu rozhodnutí ubránili málokde. (Onomastické práce 4, ÚJČ AV ČR 2000, s. 56–58)

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné