Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Něco o zřizování nových obcí

 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 128, 2004/3

Čekáte-li komentář k aktuálním změnám, pak vás zklamu. Použila jsem totiž titulek článku, který uveřejnil v Národních novinách 12. 8. 1849 Karel Havlíček Borovský. Oč v něm jde? Podle zákona ze 17. 3. 1849 byl po rozpadu patrimoniální správy změněn správní systém v Čechách, celé území bylo přerozděleno do nových politických a soudních okresů. Větší vsi měly tvořit samostatné katastrální obce, menší se měly všelijak pospojovat, některé i rozdělit (část k jedné velké obci, část k druhé). Teoreticky byla příslušnost k obci výsledkem dohody mezi vesnickým zastupitelstvem a krajskými úředníky, ale mnohde se nepohodli a rozdělení bylo dokončeno administrativním zásahem shora. Vídeňské ministerstvo vnitra, které akci řídilo, sice zdůrazňovalo, že podle paragrafu 4 obecního zákoníku nesmějí být obce spojovány či děleny bez vůle obyvatel, praxe však byla jiná.

Článek K. H. Borovského, zdůrazňující svobodu obcí, vyvolal v té době obrovský ohlas. Ve spojování obcí spatřoval Havlíček „reakcionářské úmysly“, podle něj bylo cílem zbavit občany vlivu na rozhodování o svých věcech a pověřit jím placené úředníky bydlící jinde. Obával se, že občané potom ztratí o společné věci zájem a svou energii vyplýtvají ve sporech mezi vesnicemi. Vyvracel zprávy, že si každá samostatná vesnice musí platit dosazeného úředníka, a vyzýval vesničany, aby mezi sebou našli někoho, kdo umí psát a kdo by úřední povinnosti zastal. Poukazoval na to, že dotyčný nemusí umět německy, protože oficiálně je úřední řečí i čeština.

Při svých protestech vesničané argumentovali tím, že budou mít daleko na úřad, ale hlavním důvodem byly národnostní rozdíly. Některé obce se vzepřely a uspěly, jiným se to nepodařilo. Například na Liberecku se český Sobákov odmítl spojit s německým Kotlem, ale později byly sloučeny z moci úřední. Okresní úřady vyvracely námitku,že se občané různých národností nedomluví, podle nich mělo spojení různojazyčných skupin naopak obyvatele sbližovat. Občanům bylo doporučeno, aby si zvolili představenstvo ovládající oba jazyky a předsedové aby se střídali, jednou Čech, jednou Němec. A jak to dopadlo? Tu a tam samostatnost obhájili. Jinde se podle svého vlastního návrhu rozdělili (u nás nic neobvyklého), jak o tom svědčí některé nové vsi, které novost nesou v názvu. Když se však podíváme na lexikon obcí vydaný po reformě, zjistíme, že se úřednímu rozhodnutí ubránili málokde. (Onomastické práce 4, ÚJČ AV ČR 2000, s. 56–58)

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné