Česká stezka

Reaguji na barevnou dvoustranu „Staré stezky“, na níž je popsána síť středověkých cest. Vím, že jde o drobnost, ale domnívám se (dočetl jsem se to v jiných pramenech), že Česká stezka nevedla přes Pardubice, nýbrž přes Chrudim. To ostatně potvrzuje i jiná mapka na straně 709 a částečně se to dá i odhadnout ze současné silniční sítě. Na místě dnešní Chrudimě už někdy od konce desátého století existovalo hradiště (v roce 1055 zde zemřel kníže Břetislav při tažení do Uher), jež se později stalo střediskem přemyslovské správy. Z něj se poté vydělil královský hrad, okolo nějž Přemysl Otakar II. v polovině 13. století založil město. Chrudim se brzy stala věnným městem českých královen a střediskem stejnojmenného kraje. Pardubice naproti tomu vznikly až později (během třináctého století zde existovala osada, ve čtrnáctém byla povýšena na město) a rozkvět zaznamenaly až za renezance. Skutečný rozkvět, který z Pardubic v současnosti učinil krajské město, přišel však až v devatenáctém století v souvislosti se stavbou železnice. Původní středisko kraje (jenž v posledním období víceméně odpovídal současnému Pardubickému), Chrudim, přerostly až na počátku dvacátého století. Proto už z logiky věci vyplývá, že původní Česká stezka skutečně vedla přes Chrudim.

Odpověď:

Autorem rekonstrukce České stezky z velkomoravského období (s. 686–687) je R. Květ; podle něj nejstarší trasa stezky vedla zmíněnými místy po březích Loučné a Labe ještě před vznikem měst). Autorem rekonstrukce z období přemyslovského státu je J. Žemlička (s. 709). R. Květ ve své knize „Duše krajiny“ (Academia, Praha 2003) uvádí obě verze a zmiňuje, že J. Žemlička již přihlíží k přemyslovským správním centrům, která byla na nejstarší dálkové trasy, jdoucí podél vody, navázána novými stezkami. Za upozornění děkuji, vysvětlení v tabulce chybělo.