Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Česká stezka

Ad Vesmír 82, 686–687, 2003/12
 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 126, 2004/3

Reaguji na barevnou dvoustranu „Staré stezky“, na níž je popsána síť středověkých cest. Vím, že jde o drobnost, ale domnívám se (dočetl jsem se to v jiných pramenech), že Česká stezka nevedla přes Pardubice, nýbrž přes Chrudim. To ostatně potvrzuje i jiná mapka na straně 709 a částečně se to dá i odhadnout ze současné silniční sítě. Na místě dnešní Chrudimě už někdy od konce desátého století existovalo hradiště (v roce 1055 zde zemřel kníže Břetislav při tažení do Uher), jež se později stalo střediskem přemyslovské správy. Z něj se poté vydělil královský hrad, okolo nějž Přemysl Otakar II. v polovině 13. století založil město. Chrudim se brzy stala věnným městem českých královen a střediskem stejnojmenného kraje. Pardubice naproti tomu vznikly až později (během třináctého století zde existovala osada, ve čtrnáctém byla povýšena na město) a rozkvět zaznamenaly až za renezance. Skutečný rozkvět, který z Pardubic v současnosti učinil krajské město, přišel však až v devatenáctém století v souvislosti se stavbou železnice. Původní středisko kraje (jenž v posledním období víceméně odpovídal současnému Pardubickému), Chrudim, přerostly až na počátku dvacátého století. Proto už z logiky věci vyplývá, že původní Česká stezka skutečně vedla přes Chrudim.

Jan Švadlenka, Chrudim

Odpověď:

Autorem rekonstrukce České stezky z velkomoravského období (s. 686–687) je R. Květ; podle něj nejstarší trasa stezky vedla zmíněnými místy po březích Loučné a Labe ještě před vznikem měst). Autorem rekonstrukce z období přemyslovského státu je J. Žemlička (s. 709). R. Květ ve své knize „Duše krajiny“ (Academia, Praha 2003) uvádí obě verze a zmiňuje, že J. Žemlička již přihlíží k přemyslovským správním centrům, která byla na nejstarší dálkové trasy, jdoucí podél vody, navázána novými stezkami. Za upozornění děkuji, vysvětlení v tabulce chybělo.

Pavla Loucká

Ke stažení

O autorech

Pavla Loucká

Jan Švadlenka

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné