fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Proti tetanu – rajče, nebo špenát?

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 669, 2004/12

Na tetanus umírá ve světě každý rok přes 300 000 lidí, z toho okolo 120 000 novorozeňat. Jsou země, kde tato choroba patří k nejzávažnějším příčinám novorozenecké úmrtnosti. Hromadné očkování (nejen proti tetanu) naráží v rozvojových zemích na značné překážky. Obvyklé vakcíny vyžadují injekční aplikaci a uchovávání v chladu (nejen na místě určení, ale i při transportu!) – jinými slovy síť stanic provozovaných kvalifikovaným personálem a vybavených ledničkami, sterilními jehlami i dalším nezbytným materiálem. Navíc jsou nákladné, protože se dovážejí z rozvinutých zemí. Řešením by mohla být levná vakcína, která by se aplikovala bez jehel a nekladla by velké nároky na skladování. Jako nadějná možnost se jeví využití transgenních rostlin produkujících očkovací látky vhodné k aplikaci na sliznice.

Britsko-americký výzkumný tým vedený Johnem Tregoningem vložil gen pro C-podjednotku tetanického toxinu (tetanospazminu) do chloroplastů tabáku. Tabák zvolili proto, že s ním jsou velké laboratorní zkušenosti. A proč chloroplasty? Tento způsob má proti aplikaci genů do jádra několik výhod. Chloroplasty jsou jednodušší a v buňce se vyskytují v řadě kopií. Snáze se s nimi pracuje. Bakteriální geny v nich poskytují vyšší výtěžky, snad díky tomu, že chloroplasty jsou rovněž prokaryotického původu. A navíc – chloroplasty se dědí v mateřské linii (stejně jako mitochondrie), tyto geny se nepřenášejí pylem. Žádaný produkt nakonec tvořil až 25 % veškerých rozpustných proteinů zmíněných buněk. Přípravek z takového tabáku vyvolal dostatečnou imunitu proti tetanu u myší, kterým byl podán v potravě nebo aplikován na nosní sliznici. Poté, co si postup vyzkoušeli na modelových organizmech, připravují autoři vývoj vakcíny proti tetanu použitelné u lidí. Vhodnými plodinami (viz tabulku) by mohly být rajče, špenát, vojtěška nebo kukuřice. (Phytochemistry 65, 989–994, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...