Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Proti tetanu – rajče, nebo špenát?

 |  15. 12. 2004
 |  Vesmír 83, 669, 2004/12

Na tetanus umírá ve světě každý rok přes 300 000 lidí, z toho okolo 120 000 novorozeňat. Jsou země, kde tato choroba patří k nejzávažnějším příčinám novorozenecké úmrtnosti. Hromadné očkování (nejen proti tetanu) naráží v rozvojových zemích na značné překážky. Obvyklé vakcíny vyžadují injekční aplikaci a uchovávání v chladu (nejen na místě určení, ale i při transportu!) – jinými slovy síť stanic provozovaných kvalifikovaným personálem a vybavených ledničkami, sterilními jehlami i dalším nezbytným materiálem. Navíc jsou nákladné, protože se dovážejí z rozvinutých zemí. Řešením by mohla být levná vakcína, která by se aplikovala bez jehel a nekladla by velké nároky na skladování. Jako nadějná možnost se jeví využití transgenních rostlin produkujících očkovací látky vhodné k aplikaci na sliznice.

Britsko-americký výzkumný tým vedený Johnem Tregoningem vložil gen pro C-podjednotku tetanického toxinu (tetanospazminu) do chloroplastů tabáku. Tabák zvolili proto, že s ním jsou velké laboratorní zkušenosti. A proč chloroplasty? Tento způsob má proti aplikaci genů do jádra několik výhod. Chloroplasty jsou jednodušší a v buňce se vyskytují v řadě kopií. Snáze se s nimi pracuje. Bakteriální geny v nich poskytují vyšší výtěžky, snad díky tomu, že chloroplasty jsou rovněž prokaryotického původu. A navíc – chloroplasty se dědí v mateřské linii (stejně jako mitochondrie), tyto geny se nepřenášejí pylem. Žádaný produkt nakonec tvořil až 25 % veškerých rozpustných proteinů zmíněných buněk. Přípravek z takového tabáku vyvolal dostatečnou imunitu proti tetanu u myší, kterým byl podán v potravě nebo aplikován na nosní sliznici. Poté, co si postup vyzkoušeli na modelových organizmech, připravují autoři vývoj vakcíny proti tetanu použitelné u lidí. Vhodnými plodinami (viz tabulku) by mohly být rajče, špenát, vojtěška nebo kukuřice. (Phytochemistry 65, 989–994, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.