Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rostliny kávovníku nevytvářející kofein

 |  12. 11. 2004
 |  Vesmír 83, 607, 2004/11

Asi 10 % veškeré kávy spotřebované na světě je káva bez kofeinu, zbavená hlavní účinné látky průmyslovým zpracováním. Nevýhodou tohoto procesu je ztráta dalších komponent způsobující změnu chuti. Nepřekvapuje proto, že se genetikové rostlin již delší dobu pokoušejí získat odrůdy, jež by měly plody se sníženým obsahem kofeinu. Druhy kávovníku s nízkým obsahem kofeinu byly objeveny na Madagaskaru, ale pokusy přenést tuto jejich vlastnost klasickým mezidruhovým křížením na nejhojněji pěstovaný druh kávovník arabský (Coffea arabica) selhaly. Tento kávovník je totiž jediný s tetraploidním genomem (čtyřnásobnou sadou chromozomů), a navíc se rozmnožuje samosprášením. Ostatní kávovníky jsou diploidní (s dvojitou sadou chromozomů) a cizosprašné. Málo úspěšné byly zatím i pokusy připravit geneticky modifikovaný kávovník se sníženou produkcí enzymů syntetizujících kofein v pletivech, dosáhlo se jen 50–70procentní redukce obsahu kofeinu.

Paulo Mazzafera a jeho kolegové z brazilské univerzity v Campinas zkoumali více než 3000 stromů kávovníku z různých oblastí světa. Mezi třemi sty rostlinami z Etiopie objevili tři, které kofein téměř netvoří (obsah kofeinu mají průměrně 0,76 mg na gram suché váhy, kdežto u běžných odrůd bývá okolo 12 mg na gram). Vše nasvědčuje tomu, že mutanty s poškozeným genem pro enzym kofeinsyntázu vytvořila příroda. V rostlinách, v nichž kofein­syntáza chybí, se kofein netvoří, zato se v nich hromadí bezprostřední prekurzor kofeinu teobromin (alkaloid, který je hlavní účinnou složkou kakaových bobů).

Protože mutované rostliny patří k druhu Coffea arabica, lze předpokládat, že se podaří klasickým genetickým křížením přenést neschopnost tvořit kofein do kulturních variet. Z nich by se pak mohla vyrábět bezkofeinová káva, která by byla chuťově blízká té tradiční. Není ale jasné, jestli bude přijatelný vysoký obsah teobrominu.

Nález rostlin s novými vlastnostmi využitelnými v průmyslu při průzkumu divokých populací znovu ukazuje, o co všechno se lidstvo může připravit ničením některých populací a vyhubením druhů. (Nature 249, 826, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Kunert

Doc. RNDr. Jiří Kunert, DrSc., (*1938) vystudoval biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Na Ústavu biologie LF UP vyučuje obecnou biologii, dále se zabývá lékařskou mykologií, fyziologií a biochemií hub.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné