Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Syntetické priony

 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 547, 2004/10

Nemoci působené infekčními proteiny (priony) lze rozdělit na sporadické (Creutzfeldtova-Jacobova nemoc je příčinou jednoho z milionu úmrtí i u nás), genetické (když je tendence tvořit smrtící priony vrozená) a epidemické, jako je přenos bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) jídlem – hovězím masem z nakažených kusů. U nás se onemocnění způsobené požitím hovězího zatím nevyskytlo, ale v Anglii zahubilo již 150 mladých lidí. Průkaz prionů jako infekčního agens byl z epidemiologického hlediska nepochybný, dosud však chybělo experimentální ověření.

Nedávno sdělil nositel Nobelovy ceny za objev prionů S. P. Prusiner se spolupracovníky, že se jim podařilo vyrobit priony, které jsou patogenní pro savce. Na geneticky modifikovaných bakteriích Escherichia coli (běžných v lidském zažívacím ústrojí) dokázali vyrobit rekombinantní myší prionové proteiny, které pak polymerizovali, a takto vzniklé anomální shluky (fibrily) napíchali pokusným myším do mozku. Nakažené myši po roce zhynuly na mozkovou degeneraci, a tím byla nakažlivost prionů prokázána i experimentálně.

Má to velký význam pro poznávání vzniku lidských neurodegenerativních nemocí – a nejen sporadické Creutzfeldtovy-Jacobovy nemoci a její epidemické varianty (vCJD), způsobené požitím hovězího z nakaženého dobytka, ale i dalších lidských neurodegenerací (Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci, popř. amyotrofické laterální sklerózy aj.). Všechny tyto nemoci jsou totiž působeny abnormálním skládáním prionů v mozku, které jinak jsou snad i k něčemu dobré (Vesmír 83, 311, 2004/6). V článku S. P. Prusinera a jeho kolegů (Science 305, 673, 2004) není zmínka o žádném riziku v laboratoři, která nutí Escherichia coli vyrábět priony, i když ty jsou nakažlivé až po umělém poskládání do fibril, což snad sama Escherichia coli neumí. Člověku se chce doufat, že vědí, co činí.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.