Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Syntetické priony

 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 547, 2004/10

Nemoci působené infekčními proteiny (priony) lze rozdělit na sporadické (Creutzfeldtova-Jacobova nemoc je příčinou jednoho z milionu úmrtí i u nás), genetické (když je tendence tvořit smrtící priony vrozená) a epidemické, jako je přenos bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) jídlem – hovězím masem z nakažených kusů. U nás se onemocnění způsobené požitím hovězího zatím nevyskytlo, ale v Anglii zahubilo již 150 mladých lidí. Průkaz prionů jako infekčního agens byl z epidemiologického hlediska nepochybný, dosud však chybělo experimentální ověření.

Nedávno sdělil nositel Nobelovy ceny za objev prionů S. P. Prusiner se spolupracovníky, že se jim podařilo vyrobit priony, které jsou patogenní pro savce. Na geneticky modifikovaných bakteriích Escherichia coli (běžných v lidském zažívacím ústrojí) dokázali vyrobit rekombinantní myší prionové proteiny, které pak polymerizovali, a takto vzniklé anomální shluky (fibrily) napíchali pokusným myším do mozku. Nakažené myši po roce zhynuly na mozkovou degeneraci, a tím byla nakažlivost prionů prokázána i experimentálně.

Má to velký význam pro poznávání vzniku lidských neurodegenerativních nemocí – a nejen sporadické Creutzfeldtovy-Jacobovy nemoci a její epidemické varianty (vCJD), způsobené požitím hovězího z nakaženého dobytka, ale i dalších lidských neurodegenerací (Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci, popř. amyotrofické laterální sklerózy aj.). Všechny tyto nemoci jsou totiž působeny abnormálním skládáním prionů v mozku, které jinak jsou snad i k něčemu dobré (Vesmír 83, 311, 2004/6). V článku S. P. Prusinera a jeho kolegů (Science 305, 673, 2004) není zmínka o žádném riziku v laboratoři, která nutí Escherichia coli vyrábět priony, i když ty jsou nakažlivé až po umělém poskládání do fibril, což snad sama Escherichia coli neumí. Člověku se chce doufat, že vědí, co činí.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné