Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Syntetické priony

 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 547, 2004/10

Nemoci působené infekčními proteiny (priony) lze rozdělit na sporadické (Creutzfeldtova-Jacobova nemoc je příčinou jednoho z milionu úmrtí i u nás), genetické (když je tendence tvořit smrtící priony vrozená) a epidemické, jako je přenos bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) jídlem – hovězím masem z nakažených kusů. U nás se onemocnění způsobené požitím hovězího zatím nevyskytlo, ale v Anglii zahubilo již 150 mladých lidí. Průkaz prionů jako infekčního agens byl z epidemiologického hlediska nepochybný, dosud však chybělo experimentální ověření.

Nedávno sdělil nositel Nobelovy ceny za objev prionů S. P. Prusiner se spolupracovníky, že se jim podařilo vyrobit priony, které jsou patogenní pro savce. Na geneticky modifikovaných bakteriích Escherichia coli (běžných v lidském zažívacím ústrojí) dokázali vyrobit rekombinantní myší prionové proteiny, které pak polymerizovali, a takto vzniklé anomální shluky (fibrily) napíchali pokusným myším do mozku. Nakažené myši po roce zhynuly na mozkovou degeneraci, a tím byla nakažlivost prionů prokázána i experimentálně.

Má to velký význam pro poznávání vzniku lidských neurodegenerativních nemocí – a nejen sporadické Creutzfeldtovy-Jacobovy nemoci a její epidemické varianty (vCJD), způsobené požitím hovězího z nakaženého dobytka, ale i dalších lidských neurodegenerací (Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci, popř. amyotrofické laterální sklerózy aj.). Všechny tyto nemoci jsou totiž působeny abnormálním skládáním prionů v mozku, které jinak jsou snad i k něčemu dobré (Vesmír 83, 311, 2004/6). V článku S. P. Prusinera a jeho kolegů (Science 305, 673, 2004) není zmínka o žádném riziku v laboratoři, která nutí Escherichia coli vyrábět priony, i když ty jsou nakažlivé až po umělém poskládání do fibril, což snad sama Escherichia coli neumí. Člověku se chce doufat, že vědí, co činí.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné