Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Jak rychle mizí ptáci z pralesa?

 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 550, 2004/10

Není pochyb o tom, že se dnes zmenšuje rozloha tropických deštných pralesů a existují i odhady, jak rychle proces odlesnění postupuje. Ovšem jakou ztrátu biodiverzity destrukce pralesa způsobuje, zůstává nejasné, protože se skoro nic neví o tom, jak rychle druhy ze zbylých fragmentů lesa mizí. Studie amerických vědců v brazilské Amazonii, kteří 13 let sledovali složení ptačích společenstev v několika různě velkých zbytcích pralesa, je proto dosti unikátní. Jejich zjištění jsou poměrně neveselá – např. 100 ha velká plocha ztratí polovinu ptačích druhů pralesního podrostu během asi 10 let. Ještě varovnější je závislost rychlosti úbytku druhů na velikosti lesa: čím menší je pralesní ostrůvek, tím rychleji o své ptačí druhy přichází. K tomu, aby se rychlost mizení druhů snížila desetkrát, je třeba tisícinásobně zvětšit velikost fragmentu. Nicméně v kontextu ohrožení globální diverzity je třeba brát závěry této studie s rezervou – ptáci tvoří jen nepatrnou část druhového bohatství Země a je pravděpodobné, že pro jiné skupiny organizmů platí odlišné zákonitosti. (Proc. Nat. Acad. Sci. USA 100, 14069, 2003).

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné