Proč se učit počítat vejce?

Snášením vajec do hnízd jiných ptáků se proslavily zejména kukačky. Málokdo však ví, že hnízdní parazitizmus je běžným jevem i mezi jedinci téhož druhu. Výchovou cizích potomků rodiče většinou nic nezískají, ba naopak ztratí spoustu času, energie a mohou ohrozit i vlastní mláďata. Můžeme se tedy domnívat, že přírodní výběr dává přednost těm jedincům, kteří dokážou nevlastní vejce odhalit a parazitizmu se bránit. Lysky americké (Fulica americana), podobně jako mnoho dalších ptačích druhů, určují konečnou velikost své snůšky v rané fázi snášení na základě vnějších podnětů (např. podle počtu vajec aktuálně přítomných v hnízdě). Pokud parazit naklade svá vejce do cizího hnízda právě v tomto období, může se stát, že je pravá majitelka hnízda bude považovat za svoje a snese menší počet vlastních vajec. Jestliže ale lyska cizí vejce rozpozná (např. v důsledku větší míry odlišnosti), počet svých vajec ve snůšce neomezí (nesníží počet potenciálních vlastních potomků). Parazitická vejce pak zahrabe do hnízdního materiálu nebo odsune na okraj hnízda, a tím sníží pravděpodobnost jejich vylíhnutí. Jak je vidět, lysky dokážou počítat, a dokonce tuto schopnost využívají v praxi. (Nature 422, 495–499, 2003)