O čem psal Vesmír před lety

O šíření se některých cizích rostlin.

Zajímavo je stopovati některé rostliny zdomácnělé na jejich výbojném postupu. […] Tak zpozoroval jsem na př. u heřmánku cizího (Matricaria discoidea), že postupuje u Prahy od východu na západ. V letech tuším šedesátých objevil se u Záběhlic (tedy východně) poprvé v okolí pražském […] nyní vyskytá se nejen v Tejnce a Břevnově, nýbrž i v Liboci až ke stanici dráhy buštěhradské. Pamětihodno jest při tom, jak úzkostlivě drží se půdy vesní, odpadky živočišnými prosáklé. Na jih za Smíchovem a severně za branou píseckou nezahlédl jsem ho posud.

Jiná rostlina, určitého směru se držící, jest netykavka malokvětá (Impatiens parviflora), povodní bezpochyby přinesená z botanické zahrady na ostrovy pod Prahou. Uváděna byvši dříve pouze na Štvanici, nalézá se hojně i na ostrově Trojském, jakož i tu a tam ve vrboví na levém břehu mlýnského ramene od Holešovic až k Podbabě. Postupuje tedy na sever, jakož i rozkřičený mor vodní (Elodea canadensis), což pochopitelno, majíť obě rostliny společného šiřitele – proud Vltavy.

Vesmír 15. května 1884, s. 171

O akklimatisaci.

[…] Rostliny semen lehkých, které vítr rozsévá, zanášeny bývají snadněji všude tam, kde příznivější pro ně jsou podmínky, než-li rostliny semen hrubších. A přispěje-li člověk ku pomoci, bytosti takové mohou i proti jeho vůli nad míru se rozšířiti. Tak dostaly se k nám rostliny severoamerické (bob, brambor, tabák a j.) a evropské opět do Nového Zélandu, a rozmnožily se tu tou měrou, že zatlačily místy květenu domácí. […] Za člověkem stěhují se i některé rostliny, tak za Evropanem jitrocel (který slove u Indianů: stopa Evropana), za cikánem durman.

Vesmír 15. října 1883, s. 2–3