Enzymy pomáhají v léčbě infekcí

Bakteriálních kmenů rezistentních na antibiotika přibývá, a proto je třeba hledat neustále nové způsoby léčby infekčních nemocí. Jeden z přístupů využívá skutečnost, že jsou buňky bakterií a různých patogenních hub obklopeny nejen tenoučkou fosfolipidovou membránou, ale také pevnou glykoproteinovou stěnou. Taková buněčná stěna je charakteristická pro rostlinné a bakteriální buňky, živočichové ji nemají. Je to jakýsi vnější skelet, který tyto buňky chrání, udržuje jejich tvar a umožňuje existenci osmotického tlaku v jejich nitru (u bakterií až několik atmosfér). Zároveň ale buněčná stěna představuje vhodný cíl pro proteolytické enzymy, které štěpí její peptidy, a tím mohou bakterii nebo např. kvasinku či plíseň „svléknout z brnění“ a zahubit. Jelikož živočišné, a tedy ani lidské buňky žádnou takovou buněčnou stěnu nemají, jsou proteolytické enzymy pro pacienta napadeného infekcí neškodné.

Badatelé nyní testují směsi proteolytických enzymů izolovaných z běžné bakterie Bacillus subtilis. Enzymy (jako většina proteinů) sice nejsou vstřebávány ze střeva do krve, ale velmi účinně hubí široké spektrum bakterií a kvasinek působících střevní infekce. Aby enzymy vydržely agresivní žaludeční prostředí, navázali badatelé na jejich povrch iontoměničové pryskyřice, což kupodivu ještě zvýšilo jejich účinnost. Starší přípravek (Lysosubtilin), který obsahuje enzymy pouze v roztoku, se již používá ve veterinární medicíně. Lze ale předpokládat, že proteolytické enzymy budou použitelné i pro léčbu lidských střevních infekcí, zejména smíšených, s různými druhy patogenů. Mezi nimi totiž bývají kmeny, které léčbě antibiotiky vzdorují.

(International Journal Antimicrobial Agents 20, 65–8, 2002/1)